16 C 115/2024 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, a úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný, coby vlastník a provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , neměl ode dne , datum, do , datum, , kdy vozidlo bylo evidováno jako provozované, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Vozidlo tak bylo nepojištěno , Anonymizováno, dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Podle § 4 citovaného zákona má žalobce právo na příspěvek ve výši , částka, za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěno, celkem tedy na částku , částka, . Podle téhož ustanovení má žalobce nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši , částka, . Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala , datum, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na to, že žalovaný se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s uvedeným postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených a navržených důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , Odbor organizační a vnitřních věcí, ze dne , datum, a dokumentu označeného jako „zjištěné údaje o vozidle“ soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem předmětného vozidla v uvedeném období, že toto vozidlo bylo v uvedeném období evidováno v registru vozidel jako provozované a že mělo parametry, jak je žalobce uvedl v žalobě. Z výzev, upomínek a doručenek soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzýval k úhradě žalovaného příspěvku, jak je uvedeno v žalobě. V řízení nebylo žalovaným tvrzeno a ani z žádného důkazu zjištěno, že by předmětné vozidlo bylo v uvedeném období pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nebo že by žalovaný cokoliv na předmětném příspěvku žalobci zaplatil.Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném v předmětném období, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí , částka, . Podle § 2 odst. 1 písm. q) citované vyhlášky denní sazba příspěvku pro nákladní automobil, jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg činí , částka, . Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je nařízení č. 351/2013 Sb.Na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů, má soud za prokázané, že žalovaný byl v uvedeném období vlastníkem předmětného vozidla, že v tomto období nebylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, že toto vozidlo bylo evidováno jako provozované a že žalobce žalovaného k úhradě příspěvku řádně vyzval. Soud proto považuje žalované nároky za důvodné a oprávněné v celém rozsahu, proto vyhověl žalobě v celém rozsahu, včetně požadovaných úroků z prodlení. (výrok I. tohoto rozsudku).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce , částka, představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem ve výši , částka, za 2 úkony po , částka, (předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. V daném případě je totiž důvodné přihlédnout k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jedním z těchto zdrojů. Zároveň má žalobce dle uvedeného zákona i nárok na náhradu nákladů na vymáhání takového příspěvku v paušální výši , částka, v každém jednotlivém případě, tudíž je zjevné, že žalobce musí mít k dispozici personál, který toto mimosoudní vymáhání uskutečňuje. Soudní vymáhání takového příspěvku, minimálně zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby, je tak činností, kterou musí být žalobce schopen právě tímto personálem zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující, vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby, zvlášť odborných znalostí a všechny údaje obsažené v žalobě týkající se předmětu řízení jsou žalobci známy, jelikož je musí uvádět do žalobě předcházejících výzev a upomínek. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto žalobci jejich náhradu nepřiznal.