16 C 66/2024 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, a doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a úrok 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vedle vrácení poskytnuté částky zaplatit jmenované společnosti úrok ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a za uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, v , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, , kdy poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do , datum, , ale k uvedenému dni úvěr nesplatil a celkově na úvěr uhradil pouze , částka, . Pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .Dne , datum, vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky , částka, na smluvní pokutě z důvodu korekce smluvní pokuty žalobcem. Soud proto řízení ohledně uvedené částky podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce a žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného a provedl dokazování žalobcem předloženými důkazy. Z důvodu doplnění dokazování bylo jednání odročeno na den , datum, , k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil a dostavil se pouze zástupce žalobce. Soud tedy opět jednal v nepřítomnosti žalovaného, doplnil dokazování a zjistil následující skutečnosti.Žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jmenovaná společnost poskytla žalovanému tentýž den v hotovosti částku , částka, a žalovaný se zavázal vrátit jmenované společnosti poskytnutou částku a zároveň zaplatit jmenované společnosti úrok ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za inkaso splátek v hotovosti ve výši , částka, v , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, , kdy první splátku byl povinen uhradit do měsíce od podpisu smlouvy. (zjištěno z uvedené smlouvy) Pohledávka jmenované společnosti z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci, což soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek datované dnem , datum, a z oznámení o postoupení pohledávky.Z dokumentu označeného jako žádost o úvěr a datovaného dnem , datum, soud zjistil, že je v něm uvedeno, že měsíční příjem žalovaného činí , částka, , že jeho celkové měsíční výdaje činí , částka, , že bydlí u rodičů a že je svobodný. Jako doklad ověřování příjmů žalovaného byla soudu předložena pracovní smlouva žalovaného datovaná dnem , datum, , dle které byl pracovní poměr uzavřen na dobu určitou od , datum, do , datum, , a výplatní pásky za měsíc listopad , Anonymizováno, a prosinec , Anonymizováno, . O tom, že by při uzavírání smlouvy o úvěru byly ověřovány výdaje žalovaného, není v tomto dokumentu ani v jiném důkazu zmínka.Z dalších provedených důkazů soud již další skutečnosti významné pro toto řízení nezjistil.Na základě učiněných zjištění soud dospěl k následujícím závěrům. Předmětem řízení je postoupený nárok poskytovatele spotřebitelského úvěru vůči spotřebiteli na splacení úvěru. Spotřebitelský úvěr je upraven zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZSÚ ve znějí do , datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Byť v citovaných ustanoveních je až do , datum, neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.V tomto řízení jako jediné důkazy na prokázání úvěruschopnosti žalovaného žalobce předložil dvě výplatní pásky a pracovní smlouvu, která měla trvat po uzavření předmětné smlouvy o úvěru již jen , Anonymizováno, měsíce, přičemž úvěr měl být splácen , Anonymizováno, měsíčními splátkami. Z uvedeného tedy vyplývá, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, jelikož se poskytovatel úvěru vůbec nezabýval tím, z jakých zdrojů žalovaný získá prostředky na úhradu dalších , Anonymizováno, splátek. Z dokumentu označeného jako žádost o úvěr pak vyplývá, že výdaje žalovaného nebyly ověřovány vůbec, tzn. že nebyly ověřovány na základě žádných dostatečných a spolehlivých informací, kterými by byly např. prohlášení ubytovatelů, výpisy z příslušných rejstříků o závazcích spotřebitelů apod. Soud tedy dovodil, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná právě z důvodu, že poskytovatel úvěru úvěr žalovanému poskytl, aniž by řádně ověřil, že žalovaný bude schopen úvěr za sjednaných podmínek splatit. Žalovaný je tak v souladu s § 86 a 87 ZSÚ povinen pouze vrátit to, co mu bylo poskytnuto, a co dosud nevrátil. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že nárok poskytovatele úvěru přešel na žalobce, a v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil na uvedenou smlouvu více než , částka, , soud žalobě vyhověl ohledně částky , částka, . Zároveň žalovanému uložil podle § 1970 OZ povinnost zaplatit žalobci z této částky úrok z prodlení, a to od , datum, , což je den následující po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se před doručením žaloby do dispoziční sféry žalovaného dostala jakákoliv výzva věřitele k úhradě žalované částky. Sazbu úroku z prodlení soud stanovil v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.)S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl. (výrok III.)Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá n