4 C 85/2024-33 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci , částka, spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj nárok odůvodnil tak, že se jedná o zaplacení příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to ve výši , částka, pro osobní automobil se zdvihovým objemem se zdvihovým objemem nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 registrační značky , SPZ, (žalobce specifikoval i VIN kód) za dobu od , datum, do , datum, (dále jen „první automobil“), ve výši , částka, za první automobil za dobu od , datum, do , datum, a ve výši , částka, pro osobní automobil se zdvihovým objemem nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 registrační značky , SPZ, (žalobce specifikoval i VIN kód) za dobu od , datum, do , datum, (dále jen „druhý automobil“), a rovněž náklady na uplatnění příspěvků (poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva) po , částka, za jednotlivá období spolu s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku I.2. Žalovaná se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřila. Skutečnosti uvedené v žalobě neučinila v řízení spornými.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (popřípadě se k výzvě soudu nijak nevyjádřili) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná byla v předmětných obdobích provozovatelem a vlastníkem prvního i druhého automobilu tak, jak jsou specifikovány v žalobě, aniž by měla k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedených vozidel sjednánu pojistnou smlouvu. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek opakovaně vyzývána, a to třemi výzvami k zaplacení jednotlivých příspěvků (výzva k zaplacení příspěvku , částka, byla žalované doručena dne , datum, , příspěvku , částka, byla doručena dne , datum, a příspěvku , částka, byla doručena dne , datum, ) a předžalobní výzvou. Žalovaná na výzvy nikterak nereagovala a na dlužnou částku nezaplatila ničeho.5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2.7. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.8. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.9. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.10. Podle § 2 odst. 1 písm. g) a h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši , částka, a nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši , částka, .11. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí , částka, .12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Skutkový stav soud právně posoudil tak, že žalovaná jako vlastník a provozovatel prvního a druhého automobilu v předmětných obdobích porušila povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1, 2 zákona č. 168/1999 Sb. k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem těchto vozidel. Na základě toho žalobci podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvků v celkové výši , částka, (, částka, , , částka, a , částka, ). V souvislosti s uplatněním příspěvku za tři období a dva automobily vznikl žalobci nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši , částka, (3 x , částka, ). Žalovaná se s úhradou příspěvku ve výši , částka, dostala do prodlení dne , datum, , příspěvku , částka, dne , datum, a příspěvku , částka, dne , datum, , přičemž žalobci ke dni prodlení vzniklo právo požadovat po žalované úroky z prodlení (srov. § 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, konkrétně ve výši 15 % ročně z dlužných příspěvků, a to až do zaplacení.15. Vzhledem k výše uvedenému soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .17. Lhůty ke splnění povinností uložených ve výrocích tohoto rozsudku se řídí § 160 odst. 1 o. s. ř.