5 C 267/2022 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 16. 6. 2022, doplněnou podáním ze dne 6. 2. 2023, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 50.488,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22.000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úrokem 86 % ročně z částky 22.000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.248,50 Kč.2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne 26. 5. 2020 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému bezhotovostní zápůjčku ve výši 22.000 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 18.414 Kč, jenž představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy, se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení, a částku za administrativní činnosti a komfortní splácení, a to zároveň s poskytnutou jistinou, tedy celkem částku 40.414 Kč, a to ve 12 pravidelných měsíčních splátkách, první až předposlední ve výši 3.368 Kč a poslední ve výši 3.366 Kč, přičemž první splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od uzavření smlouvy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkově na pohledávku zaplatil částku 1.700 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 s účinností ke dni 1. 2. 2022 žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou mu 20. 5. 2022.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 26. 5. 2020, ze standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 5. 2020 a z výpisu z veřejné části živnostenského výpisu ze dne 30. 1. 2023 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, , jako úvěrující, a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalovanému částku 22.000 Kč jako spotřebitelský úvěr, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, dále poplatek ve výši 16.866 Kč, sestávající z úroku ve výši 11.534 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč a částky 3.832 Kč za doplňkovou službu komfortního (1.632 Kč) a flexibilního (2.200 Kč) splácení, a dále pojistné za doplňkové pojištění ve výši 1.548 Kč, tedy celkem částku 40.414 Kč, a to ve 12 měsíčních splátkách, první až předposlední po 3.368 Kč, poslední ve výši 3.366 Kč.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora, z přehledu čerpání úvěru k této smlouvě a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila 22.000 Kč a žalovaným uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku 1.700 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 1. 2. 2022, adresovaného žalovanému, z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 a z potvrzení o podání ze dne 11. 2. 2022 soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postoupena žalobci, žalovaný byl o této skutečnosti informován, a že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.8. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2022, adresované žalovanému, a z potvrzení o podání ze dne 24. 5. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.9. Ve svém podání ze dne 6. 2. 2023 žalobce doplnil svá tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když mimo jiné uvedl, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy prověřován v Bankovním registru klientských informací (BRKI) a Nebankovním registru klientských informací (NRKI) s výsledkem, že neměl žádné externí závazky. Dále byl prověřován v registru zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb (SOLUS), kde bylo zjištěno, že u žalovaného není veden žádný negativní záznam. Z interní databáze právního předchůdce žalobce nebyly o žalovaném zjištěny žádné negativní informace, z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, z Centrální evidence exekucí (CEE) bylo zjištěno, že proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce. Z evidence neplatných dokladů vedené Ministerstvem vnitra České republiky bylo zjištěno, že žalovaným předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů, z evidence adres obecních/městských úřadů bylo zjištěno, že trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. K ověření příjmů žalovaného uvedl, že žalovaný předložil před podpisem smlouvy rozhodnutí o přiznání dávky státní sociální podpory, ze kterého je patrné, že pobírá podporu v nezaměstnanosti a má pravidelný měsíční příjem ve výši 15.211 Kč. Dále bylo žalovaným sděleno, následně na základě daných podkladů doloženo a vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce ověřeno, že další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši 16.000 Kč, v součtu tedy příjmy dosahují výše 31.211 Kč. Co se týče výdajů žalovaného žalobce sdělil, že žalovaným bylo sděleno, následně na základě daných podkladů doloženo a vázaným zástupcem právního předchůdce věřitele ověřeno, že žalovaný má odhadované měsíční výdaje ve výši 2.500 Kč. K této částce právní předchůdce žalobce připočetl částku životního minima a následně vzniklou částku navýšil dle svého ekonomického modelu, přičemž výsledkem těchto propočtů bylo, že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti vycházel také ze skutečnosti, že žalovaný je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti a žije s rodiči, jak je zřejmé ze zákaznické karty.10. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaný byl svobodný, druh bydlení žije s rodiči, počet vyživovaných osob 0, majitel auta – ne, jako zdroj příjmů – finančních prostředků je uvedeno nezaměstnaný, jeho pravidelný měsíční příjem měl činit celkem částku 31.211 Kč coby čistý příjem žadatele ve výši 15.211 Kč při počtu zdrojů příjmu 1, ostatní příjmy žadatele 0, další čisté příjmy domácnosti 16.000 Kč. Jeho běžné měsíční výdaje činily, jako odhadované měsíční výdaje žadatele, částku 2.500 Kč. Externí splátky dle žadatele a interní splátky PF činily 0, žalovaný neměl kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti ani bankovní účet na své jméno. Jako ověřené dokumenty byl uveden výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Jako účel a zamýšlená povaha spotřebitelského úvěru bylo uvedeno neočekávané výdaje.11. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy ani žalobcem tvrzeny.12. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.16. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.17. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.19. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).20.