8 C 181/2018-347 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 525.000 Kč s 8,05 % zákonným úrokem z prodlení od 1. 4. 2018 do zaplacení a po připuštěné změně žaloby zaplacení částky 525.000 Kč s 9 % zákonným úrokem z prodlení od 1. 7. 2018 do zaplacení, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého užíváním vozidla žalobce žalovaným bez právního důvodu po dobu 35 měsíců do podání žaloby. Žaloba byla podána dne 28. 6. 2018 a době 35 měsíců tak odpovídá období od 28. 6. 2015 do 28. 6. 2018.2. Rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne 11. 5. 2021 soud žalobu zamítl. Usnesením Krajského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne 22. 3. 2023 byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení.3. Žalobce ke svému návrhu uvedl, že je na základě kupní smlouvy, uzavřené dne 24. 2. 2011 mezi žalobcem jako kupujícím a společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, jako prodávajícím, výhradním vlastníkem nákladního motorového vozidla tovární značky MAZDA, VIN: , VIN kód, , registrační značka , SPZ, (dále "Automobil"). Kupní cena byla sjednána dohodou na částku 615.000 Kč včetně DPH. První část kupní ceny ve výši 307.500 Kč uhradil žalobce společnosti , právnická osoba, . v hotovosti při podpisu smlouvy, zbývající část měla být uhrazena prostřednictvím úvěru, poskytnutého žalobci společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, . V návaznosti na to byla téhož dne mezi žalobcem jako klientem, společností , právnická osoba, . jako věřitelem a společností , právnická osoba, . jako prodejcem uzavřena úvěrová smlouva, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 307.500 Kč, účelově vázaného na doplacení druhé části kupní ceny za Automobil. Poskytnutý úvěr se žalobce zavázal uhradit ve 36 měsíčních splátkách po 12.251 Kč sestávajících ze splátky úvěru ve výši 9.750 Kč a pojistného ve výši 2.501 Kč. Součástí úvěrové smlouvy bylo i ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva a o výpůjčce, na základě kterého, bylo vlastnické právo k Automobilu převedeno na společnost , právnická osoba, . s účinností ke dni 24. 2. 2011 s rozvazovací podmínkou, podle které ujednání o zajišťovacím převodu práva zanikají okamžikem splnění veškerých závazků žalobce vůči věřiteli vyplývající z úvěrové smlouvy. Téhož dne byla uzavřena i dohoda o přistoupení k závazku mezi společností , právnická osoba, ., žalovaným jako přistupitelem a dalším dlužníkem na straně druhé, na jejímž základě žalovaný k závazku žalobce jako dlužníka z úvěrové smlouvy přistoupil a stal se solidárním spoludlužníkem vedle něj. Dne 1. 3. 2011 uzavřel žalobce jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem smlouvu o nájmu dopravního prostředku, kterou přenechal žalovanému do dočasného užívání Automobil za nájemné ve výši 8.333 Kč měsíčně bez DPH. Strany se dohodly, že po dobu trvání závazku vůči věřiteli , právnická osoba, . bude nájemné ze strany žalovaného považováno za uhrazené, když žalovaný společnosti , právnická osoba, . řádně uhradí měsíční splátku. Žalovaný hradil splátky do konce roku 2013 a Automobil užíval i nadále, ač od ledna 2014 nájemné nehradil. Žalobce proto v souladu s čl. II. nájemní smlouvy od ní odstoupil pro porušení povinnosti žalovaného dopisem ze dne 11. 6. 2014, doručeným žalovanému dne 30. 6. 2014. Od 1. 7. 2014 žalovaný Automobil užíval bez právního důvodu. Žalobce po výzvách společnosti , právnická osoba, . uhradil dlužné splátky z úvěrové smlouvy, veškeré závazky z ní vyplývající byly ke dni 10. 4. 2014 splněny. Protože žalovaný Automobil žalobci nevydal dobrovolně, podal vůči němu žalobce ve věci , spisová značka, žalobu o vydání Automobilu, které bylo vyhověno a žalobu o uhrazení dlužného nájemného do dne 19. 11. 2014, která byla zamítnuta. Nájemní smlouva ze dne 1. 3. 2011 byla posouzena jako neplatná s tím, že žalovanému bylo umožněno bezplatné užívání Automobilu. Na výzvu žalobce ze dne 2. 5. 2018 k úhradě bezdůvodného obohacení žalovaný sdělil, že se žalobce ústní dohodou zavázal na něj bezúplatně převést vlastnické právo k Automobilu, ale v případě takového ujednání by žalovaný k uzavření takové smlouvy vyzval bez zbytečného odkladu poté, kdy došlo ke splnění podmínek pro její uzavření, což učinil až výzvou ze dne 25. 5. 2018, tedy více než 4 roky od splacení úvěru, jehož poslední dvě splátky uhradil žalobce. Bezdůvodné obohacení je požadováno dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR, podle níž je majetkovým vyjádřením prospěchu vzniklého užíváním věci bez právního důvodu v částce odpovídající částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla formou nájmu. Při určení výše náhrady za užívání vozidla je třeba dle názoru Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4022/2011 ze dne 6. 6. 2012 vyjít z cen nájemného, které v daném místě a čase platili nájemci za dlouhodobé užívání obdobných vozidel za obdobných podmínek. Vedle dlouhodobého nájemného vozidel v autopůjčovnách pak přichází jako základ pro určení výše obvyklého nájemného v úvahu např. obvyklá cena operativního leasingu, neboť při operativním leasingu leasingový pronajímatel umožňuje leasingovému nájemci užívání předmětu leasingu na určitou dobu, po které se věc vrací zpět pronajímateli. Žalobce svůj nárok vyčíslil podle cen operativního leasingu, nabízených ze strany leasingových pronajímatelů ve vztahu k automobilu typu Mazda pro období v délce 35 měsíců v rozmezí 10.000-15.000 Kč měsíčně a žalobce vychází z horní hranice 15.000 Kč, protože uváděné rozmezí se týká automobilů maximálně řady CX-5, tedy nižší řady. Stejný Automobil není na českém trhu nabízen a bez dalšího tak nelze sdělit cenu operativního leasingu. Jen jedna společnost vyčíslila cenu operativního leasingu u automobilu značky Mazda CX-9 na částku ve výši 27.000 Kč měsíčně. Žalobce po celou dobu, kdy žalovaný Automobil neoprávněně užíval, hradil veškerou údržbu s ním spojenou, tedy povinné ručení, silniční daň a některé další náklady spojené s provozem. Automobil měl ke dni 7. 2. 2020, kdy byl vydán žalobci, najeto 94.509 km. Vybavení 7místného vozidla popsal žalobce v seznamu, nacházejícím se na čl. 237 spisu. Uvedl, že v řízení , spisová značka, nedospěly soudy k závěru, že žalovanému svědčí právní důvod k bezúplatnému užívání do doby splnění jedné ze dvou žalovaným tvrzených podmínek. Žalovaný se opírá o údajný obsah neprokázané ústní dohody a neprokázání jejího konkrétního obsahu nemůže být chápáno jako absence spravedlivého důvodu pro uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Jen z údajné ústní dohody dovozuje žalovaný, že jednal poctivě a v dobré víře. Vozidlo nedržel z ospravedlnitelných důvodů, nereflektoval na výzvu k vydání Automobilu ze dne 11. 8. 2014 a nevykonal ani žádný úkon k tomu, aby byl veden v evidenci jako majitel. Ospravedlnitelným přestal být důvod užívání přinejmenším od výzvy k vydání vozidla, poté již žalovaný věděl o existenci sporu ohledně obsahu ústní dohody. Jako osoba s právním vzděláním musel vědět, že neprokáže-li obsah ústní dohody, bude se vycházet z kupní smlouvy. Nárok žalobce promlčen není, k úhradě žalovaného vyzval 11. 8. 2014. Od 18. 8. 2014 lze uvažovat o nároku na vydání bezdůvodného obohacení a žaloba byla podána dne 28. 6. 2018. Podle příjmového daňového dokladu akontaci uhradil žalobce a držení dokladu o platbě žalovaným neprokazuje, že akontaci uhradil žalovaný. Pro řízení o vydání bezdůvodného obohacení však není plátce akontace určující. O bezdůvodném obohacení je dle názoru soudů možno uvažovat až od chvíle, kdy žalovaný užíval Automobil bez souhlasu žalobce, tedy po 18. 8. 2014, kdy uplynula lhůta k vydání Automobilu stanovená ve výzvě ze dne 11. 8. 2014. Soudy v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, dospěly k závěru, že byla sjednána ústní dohoda, kdy byl žalovaný oprávněn Automobil bezplatně užívat a místo nájemného hradil za žalobce splátky úvěru. Odkazem na výdajový pokladní doklad se žalovaný snaží znevěrohodnit žalobce před soudem, z případu odsouzení statutárního orgánu žalobce nelze ale dovodit, že se tak stalo i v jiných případech. Námitky žalovaného a odkaz na obsah spisu , spisová značka, jsou bezpředmětné a bez vlivu na toto řízení, stejně jako rozsudek ve věci , spisová značka, . Žalobce vznesl námitku promlčení kompenzačního nároku žalovaného, pokud byla akontace hrazena v roce 2011, platbu akontace však žalovaný podle žalobce neprokázal.4. Žalovaný uplatněný nárok neuznal. Uvedl, že mu bezdůvodné obohacení nevzniklo, protože byl oprávněn Automobil užívat na základě řádného titulu, resp. spravedlivého důvodu až do jeho vydání dne 7. 2. 2020. I kdyby bezdůvodné obohacení vzniklo, nelze nárok z něj žalobci přiznat pro rozpor s dobrými mravy a v důsledku jeho předchozího nepoctivého jednání, jemuž nelze poskytnout právní ochranu. Účastníci uzavřeli ústní dohodu poté, co žalovaný v roce 2011 řešil koupi motorového vozidla, na které neměl prostředky a nemohl ani získat úvěr. Z důvodu nadstandartních vztahů se zástupcem žalobce , jméno FO, se dohodli, že vozidlo v ceně 615.000 Kč vč. DPH, které si žalovaný vybral, formál