10 C 33/2025-44 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, sestávající z částky , částka, představujících dlužnou jistinu dle smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , IBAN, , z částky , částka, představujících dlužnou jistinu dle smlouvy o poskytnutí kontokorentu ze dne , datum, a částku , částka, představujících nepovolený debet na běžném účtu žalovaného dle rámcové smlouvy ze dne , datum, , to vše spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. Žalobu odůvodnil tím, že na základě rámcové smlouvy ze dne , datum, byl žalovanému u žalobce zřízen bankovní účet k němuž mu byl smlouvou o poskytnutí kontokorentu ze dne , datum, zřízen kontokorent do výše , částka, , přičemž tento kontokorent přečerpal o , částka, , že na základě úvěrové smlouvy ze dne , datum, mu byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl splácet spolu s úrokem 17,4 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, a celý úvěr měl splatit ke dni , datum, . Dále uvedl, že ke dni , datum, nebyly splátky úvěru ze strany žalovaného hrazeny řádně a včas, v důsledku čehož žalobce dne , datum, úvěr zesplatnil, přičemž k témuž dni zesplatnil i dlužné pohledávky z kontokorentu u běžného účtu představující zejména jistinu , částka, spolu s příslušenstvím, a že výzvou ze dne , datum, vyzval žalovaného, aby uvedené pohledávky, včetně částky , částka, (představujících nepovolený debet) do , datum, , uhradil žalobci. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal žalobce schopnost žalovaného splácet poskytnuté finanční prostředky na základě informací poskytnutých žalovaným, v interních a externích databázích, dle interních matematických modelů a z veřejných registrů. Před poskytnutím kontokorentu vycházel žalobce „vzhledem k nízké výši poskytnutého úvěru“ z informací uvedených žalovaným.2. Žalovaný se k žalobě i přes výzvu soudu nikterak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (popřípadě se k výzvě soudu nijak nevyjádřili) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud z uvedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Z listiny označené jako „Rámcová smlouva číslo , hodnota, o našich službách včetně platebních“ ze dne , datum, soud zjistil, že předmětného dne byla listina účastníky podepsána, přičemž se na jejím základě zřizuje žalovanému bankovní účet u žalobce. Z listiny označené jako „Dodatek číslo , hodnota, k Rámcové smlouvě číslo , hodnota, “ ze dne , datum, soud zjistil, že předmětného dne byla listina účastníky podepsána, přičemž obsahuje závazek žalobce zřídit k bankovnímu účtu žalovaného tzv. kontokorent, tj. možnost přečerpat zůstatek bankovního účtu o , částka, , přičemž přečerpaná částka se úročí sazbou 18,9 % ročně. Z listiny označené jako „Dodatek číslo , hodnota, k rámcové smlouvě číslo , hodnota, “ ze dne , datum, soud zjistil, že předmětného dne byla listina účastníky podepsána, přičemž obsahuje závazek žalobce převést na bankovní účet žalovaného , částka, , které bude žalovaný spolu s úrokem 17,4 % ročně splácet, a to v 118 měsíčních splátkách po , částka, . Z výpisu z bankovního účtu žalovaného u žalobce za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že na kontokorent bylo čerpáno , částka, a nadto byl konečný zůstatek na účtu minus , částka, . Z dokladu o načerpání úvěru č. , IBAN, soud zjistil, že dne , datum, byla částka , částka, připsána na účet žalovaného. Z přehledu plateb u úvěru č. , IBAN, soud zjistil, že žalovaný uhradil na předmětný úvěr celkem , částka, , a že , datum, mu byla předepsána splátka , částka, , avšak uhradil toliko , částka, . Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že byla adresována žalobcem žalovanému, přičemž jej do , datum, vyzývá k zaplacení dluhů (půjčky, kontokorentu a přečerpání běžného účtu). Z tabulky, která je součástí podání žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že se vztahuje k úvěru , IBAN, , že v ní není uvedeno jaká osoba informace poskytla ani kdy, že v kolonce bydlení je uvedeno „v nájmu“, že jiné splátky mají být , částka, , že hlavní příjem je uváděn , částka, u společnosti , právnická osoba, "v likvidaci", že žadatel je ženatý, má 1 vyživovací povinnost, že příjmy ostatních členů domácnosti jsou uváděny jako 0, výdaje na bydlení jsou , částka, , léky-jídlo-doprava , částka, , a že dále jsou zde uvedeny údaje o výdajích dle interního algoritmu žalobce. Z úvěrové zprávy ze dne , datum, žalovaného soud zjistil, že žalovaný má celkem , hodnota, záznamů o úvěrech, přičemž v 6 případech se dostal, respektive dostával do prodlení s úhradou splátky, přičemž poslední prodlení bylo dne , datum, . Z přehledu žádostí o úvěr žalovaného u žalobce soud zjistil, že dne , datum, byl posuzován žalovaný celkem 2x, a to jednou v rámci žádosti o kontokorent , částka, , který mu byl schválen a podruhé v rámci žádosti o půjčku , částka, , která mu byla schválena, a dále pak dne , datum, mu byla zamítnuta žádost o převedení půjček ve výši , částka, .5. Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí v této věci.6. Na základě výše uvedeného dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, za což si účtoval úplatu, přičemž žalovaný mu vrátil celkem , částka, , že žalobce zřídil žalovanému účet, který mohl přečerpat až o , částka, , což žalovaný učinil, přičemž dokonce přečerpal o , částka, více, že žalobce před poskytnutím finančních prostředků zkoumal schopnost žalovaného peníze vrátit, a to z údajů uvedených žalovaným a interních a externích registrů, přičemž finanční prostředky poskytl, přestože z úvěrové zprávy vyplývá, že se žalovaný opakovaně dostával do problémů s řádným splácením svých závazků a jeho hlavní příjem pochází od společnosti, která má v obchodní firmě dodatek „v likvidaci“, a přestože byl žalovaný posuzován pro úvěrový rámec , částka, , bylo mu nakonec poskytnuto , částka, .7. Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotných uzavřených smlouvách a v zákonných ustanoveních občanského zákoníku o tomto smluvním typu - § 2395 a násl. zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).8. Podle § 86 odst. 1 a 2 věty první ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé, je smlouva neplatná.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§ 75 a násl., § 90 a násl.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ 110, § 117 a násl. § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz i b. 26 preambule směrnice 2008/48/ES, která je transponována právě tímto zákonem). Stejnému cíli tedy odpovídá i ustanovení § 86 ZSÚ.12. So