16 C 47/2025-86 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě níž žalovaný čerpal dne , datum, částku , částka, , kdy použití peněžních prostředků nebylo nijak vázáno. Žalovaný měl tento úvěr splácet v měsíčních splátkách po , částka, vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce, kdy splatnost první splátky byla sjednána na , datum, a splatnost poslední splátky byla sjednána na , datum, . Žalovaný na uvedený úvěr neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se nedostavil žádný z účastníků, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.3. Žalobce je bankou a existuje od , datum, (zjištěno z obchodního rejstříku). Žalobce pro žalovaného vedl v roce , Anonymizováno, běžný účet č. , č. účtu, , označený jako poštovní účet, a počáteční zůstatek na tomto účtu ke dni , datum, činil , částka, . (zjištěno z výpisu z tohoto účtu za duben , Anonymizováno, ). Mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě níž žalobce poskytl žalovanému úvěr dne , datum, ve výši , částka, , který měl žalovaný splácet po , částka, měsíčně, a to od , datum, do , datum, . (zjištěno z uvedené smlouvy a z výpisu z poštovního účtu č. , č. účtu, za duben , Anonymizováno, ).4. V žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru je uvedeno, že žalovaný má čistý měsíční příjem , částka, , pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů , částka, a že splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů jsou , částka, .5. Žalobce zaslal dne , datum, žalovanému výzvu k úhradě dlužných splátek úvěru, což soud zjistil z výzvy datované dnem , datum, a z kopie obálky poštovní zásilky. Žalobce dne , datum, zaslal žalovanému dopis označený jako „oznámení o zesplatnění úvěru“ a datovaný dnem , datum, , v němž uvedl, že veškeré vyčerpané prostředky budou prohlášeny za splatné v následujícím měsíci. (zjištěno z oznámení o zesplatnění úvěru a z kopie obálky listovní zásilky) Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě žalované částky, což soud zjistil z výzvy datované dnem , datum, a z poštovního podacího archu.6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za duben , Anonymizováno, , z rozsudku zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a z návrhu žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalovaný měl ke dni , datum, vůči žalobci závazky z dalších 2 úvěrových smluv, a to ve výši , částka, měsíčně ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a , částka, měsíčně ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, měsíčně, že na nájemném platil , částka, měsíčně a na výživném platil , částka, měsíčně, a že tyto skutečnosti byly žalobci známy právě z titulu, že pro žalovaného uvedený účet vedl a že sám byl věřitelem žalovaného u uvedených pohledávek. Dohromady výše těchto výdajů činila , částka, měsíčně. Při žalobcem deklarovaném zjištěném příjmu žalovaného , částka, , by tak k pokrytí dalších základních životních potřeb žalovaného – potraviny, energie, hygienické potřeby – zbylo pouhých , částka, .7. Z dalších provedených důkazů soud již žádné další relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.8. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku a sjednaných poplatků na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od , datum, (dále jen „ZSÚ“).9. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud posoudil učiněná skutková zjištění podle citovaných ustanovení právních předpisů a dospěl k závěru, že žalobce porušil svou povinnost stanovenou v ustanovení § 86 odst. 1 věta první ZSÚ, jelikož předmětný úvěr žalovanému poskytl přesto, že z jemu známých informací z běžného účtu žalovaného o běžných příjmech a výdajích žalovaného a o existenci dalších závazků žalovaného vůči žalobci ze 2 jiných úvěrových smluv vyplývaly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen následujících 8 let platit na předmětný úvěr pravidelné měsíční splátky po , částka, . Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za sjednanou neplatně.12. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému na základě neplatné úvěrové smlouvy ze dne , datum, poskytl dne , datum, částku , částka, a nebylo zjištěno, že by žalovaný z tohoto důvodu cokoliv žalobci uhradil, je žalovaný povinen podle § 87 odst. 1 ZSÚ vrátit tuto částku coby jistinu žalobci. Soud proto žalobě ohledně částky , částka, vyhověl (výrok I.). Zároveň žalobci přiznal i úrok z prodlení z uvedené částky v zákonné sazbě, a to od , datum, , což je den následující po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se do dispoziční sféry žalovaného dostala dříve jakákoliv výzva žalobce k úhradě žalované částky.13. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný. V tomto řízení byl úspěšnější přiznal žalobce, proto mu soud přiznal poměrnou náhradu jeho nákladů řízení. Co se týká základu pro výpočet úspěšnosti žalobce ve sporu, tak soud sečetl všechny původně žalované částky, včetně příslušenství, ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, což dohromady činí , částka, . Žalobce byl úspěšný ohledně částky , částka,