4 C 64/2025-38 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne , datum, , se žalobce domáhal zaplacení částky celkem 83.456,93 Kč s příslušenstvím. Žaloba sestává ze dvou dílčích nároků, které žalobce odvozuje od dvou úvěrových smluv, které se žalovaným uzavřel jeho právní předchůdce, , právnická osoba, , IČ: , IČO, .2. V prvním případě jde o Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „První smlouva“), na jejímž základě vyplatil předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti částku , částka, . Žalobce na základě této smlouvy požadoval dlužnou jistinu ve výši , částka, , poplatek ve výši , částka, , kapitalizované úroky ve výši , částka, , kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši , částka, , úroky ve výši 18,18 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Na závazky vyplývající z První smlouvy dosud žalovaný uhradil celkem , částka, .3. V druhém případě jde o Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „Druhá smlouva“), na jejímž základě vyplatil předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti částku , částka, . Žalobce na základě této smlouvy požadoval dlužnou jistinu ve výši , částka, , dlužný poplatek ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok ve výši 29,67 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Na závazky vyplývající z Druhé smlouvy dosud žalovaný uhradil celkem , částka, .4. Podle tvrzení žalobce právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, v obou případech posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k témuž dni byly pohledávky z obou smluv postoupeny na žalobce, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena.6. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádně doručit, a proto byl zrušen. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl, aniž ve věci nařizoval jednání.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku , částka, . Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný dosud na závazky vyplývající z citované smlouvy uhradil částku , částka, .8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku , částka, . Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný dosud na závazky vyplývající z citované smlouvy uhradil částku , částka, .9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že veškeré pohledávky za žalovaným, vyplývající z obou úvěrových smluv, nabyl žalobce.10. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že pohledávka byla postoupena na žalobce.11. Z Výzvy k plnění ve spojení s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dluhu z obou úvěrových smluv.12. V žádosti o úvěr ze dne , datum, , vztahující se k První smlouvě, bylo mj. uvedeno, že žalovaný bydlí v nájmu, vyživuje jednu osobu a je majitelem automobilu. Jeho měsíční příjem ze zaměstnání činí , částka, , celkové příjmy domácnosti pak , částka, . Odhadované měsíční výdaje žadatele činí , částka, , žalovaný nemá žádné interní ani externí splátky dalších závazků.13. V žádosti o úvěr ze dne , datum, , vztahující se k Druhé smlouvě, byly uvedeny shodné informace. Měsíční příjem ze zaměstnání nově činil , částka, , celkové příjmy domácnosti pak , částka, . Odhadované měsíční výdaje žadatele stále činily , částka, , nově byly uvedeny interní splátky ve výši , částka, měsíčně.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavírání smluv (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.22. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda se žalobce v souladu s citovaným § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně a s odbornou péčí zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k závěru, že žalobce svým povinnostem vyplývajícím ze zákona o spotřebitelském úvěru nedostál.23. Jak je patrné z žalobního návrhu, právní předchůdce žalobce čerpal informace rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného pouze z informací a dokumentů, které mu poskytl sám žalovaný, aniž by tyto skutečnosti ověřoval alesp