5 C 229/2025-90 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , Anonymizováno, . (dříve , Anonymizováno, ) a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, . Úvěr byl poskytován z bankovního účtu právního předchůdce žalobce na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , Anonymizováno, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobce. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky, zaslané jí dne , datum, prostřednictvím právního zástupce žalobce. Celková výše nároků žalobce po zohlednění plateb ze strany žalované činí celkem , částka, , nejpozději splatných dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o revolvingovém úvěru, datované dnem , datum, , z dodatku k této smlouvě ze dne , datum, , soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , Anonymizováno, jako věřitel a žalovaná jako klient. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované standardní revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu , částka, , dodatkem shora navýšeného na , částka, , s pravidelnými měsíčními splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek, jejichž výše odvisí od výše nesplaceného úvěru.6. Ze sdělení žalobce ze dne , datum, , soudu doručeného dne , datum, , z platební bilance předmětného úvěru, z potvrzení o provedených platbách a ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou činila celkem , částka, a že žalovaná na smlouvu o úvěru shora uhradila právnímu předchůdci žalobce částku celkem ve výši , částka, , žalobci žalovaná neuhradila ničeho.7. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, , z dodatku č. , hodnota, k této smlouvě ze dne , datum, , z přílohy k této smlouvě se seznamem postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , adresovaného žalované, a z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka věřitele , Anonymizováno, z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že žalovaná byla o této skutečnosti informována a současně byla vyzvána k uhrazení dlužné částky.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , adresované žalované, a z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.9. V odpovědi na výzvu soudu, aby uvedl, zda a jakým způsobem byla před uzavřením předmětné smlouvy ověřena úvěruschopnost žalované, jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalované a na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalované, a aby k doplněným skutkovým tvrzením označil a soudu doložil veškeré důkazy, žalobce soudu podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , sdělil, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaná dala uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byla povinna kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili její schopnost zápůjčku splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalované původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí , částka, . Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr.10. Jiné, resp. žádné doklady o ověření úvěruschopnosti žalované nebyly soudu předloženy.11. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.15. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.16. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.22. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 201