7 C 42/2025-27 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne , datum, , se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, (dále jen „vozidlo“), neměl v období ode dne , datum, do dne , datum, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný je povinen uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Výši příspěvku určil žalobce dle § 4 zákona ve spojení s § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. (dále jen „vyhláška“) na , částka, (200 dní × , částka, ), poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí , částka, (§ 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky). Žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku dne , datum, , která byla žalovanému doručena dne , datum, , splatnost příspěvku nastala dne , datum, . Ode dne následujícího po splatnosti příspěvku požaduje žalobce zákonné úroky z prodlení.2. Se souhlasem účastníků (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z těch soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.3. Z výpisu z registru silničních vozidel má soud za prokázané, že žalovaný byl v žalovaném období vlastníkem vozidla. Z tvrzení žalovaného vzal soud za prokázané, že žalovaný neměl v žalovaném období k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z předložené výzvy k zaplacení příspěvků a dokladu o jejím odeslání vzal soud za prokázané, že žalobce před vymáháním nároku postupoval v souladu s § 4 odst. 6 zákona a žalovaného řádně vyzval k zaplacení příspěvku. Předžalobní výzvou a s dokladem o odeslání žalobce prokázal, že žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení dluhu.4. Hmotně právně soud posoudil nárok žalobce podle § 4 odst. 1 zákona, tedy jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Žalobce má právo na zaplacení příspěvku, jehož výše je dána denní sazbou stanovenou zákonem, v tomto případě 86 Kč za jeden den nepojištění, vynásobený počtem dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tj. 200 dní, na zaplacení nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a dále na zaplacení zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, a to podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.5. Jelikož žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, soud žalobě vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva v roce 2024), částky , částka, za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci (žaloba v roce 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému.