7 C 75/2025-22 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení.2. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný je vlastníkem stavby bez č.p./č.e. stojící mj. na pozemcích žalobce parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. st. , hodnota, , o celkové výměře , Anonymizováno, m2, v katastrálním území , adresa, . Na základě užívání pozemků k umístění stavby ve vlastnictví žalobce vzniká vlastníku stavby (žalovanému) bezdůvodné obohacení, které lze vyčíslit jako nájemné v místě a čase obvyklé, kdyby byla uzavřena nájemní smlouva za obvyklých podmínek. Předmětem žaloby je nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, , tj. 1 035 dní. Obvyklá výše nájemného v dané lokalitě činila , částka, /m2 ročně. Žalobce tak požaduje bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Dopisem ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky s termínem splatnosti do , datum, . Žalovaný na výzvu nereagoval a dnem , datum, se dostal do prodlení, proto žalobce požaduje po žalovaném též zákonný úrok z prodlení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů., právnická osoba, prokázání svých tvrzení žalobce předložil Výpis z katastru nemovitostí – list vlastnictví 10002 a list vlastnictví 4615 pro katastrální území , adresa, , Snímek ortofotomapy a Výzvu k zaplacení ze dne , datum, s doručenkou.5. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2999 věty prvé o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Předloženými doklady bylo prokázáno jednak vlastnictví žalovaného ke stavbě bez č.p./č.e. (jiná stavba) stojící zčásti též na pozemcích parc. č. st. , hodnota, a parc. č. st. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a jednak vlastnictví pozemků parc. č. st. , hodnota, a parc. č. st. , hodnota, o celkové výměře , Anonymizováno, m2 v katastrálním území , adresa, státem s tím, že organizační složkou příslušnou hospodařit s těmito pozemky je žalobce. Bezplatným užíváním těchto pozemků žalovaným dochází na úkor žalobce k obohacení žalovaného a žalovaný musí žalobci vydat, oč se obohatil (§ 2991 o. z.). Bezdůvodné obohacení žalobce uplatnil ve výši obvyklého nájmu obdobných pozemků (§ 2999 o. z.) a vyzval žalobce k zaplacení celkové částky , částka, . Protože žalovaný požadovanou částku žalobci ve stanovené lhůtě nezaplatil a ocitl se tak v prodlení se splácením peněžitého dluhu, je žalobce oprávněn požadovat též zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.).9. Jelikož žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, soud žalobě vyhověl.10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši , částka, podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (2x náhrada po , částka, za dva úkony – sepis předžalobní výzvy a žaloby).11. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn § 2 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Česká republika, coby žalobce, je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích, vždy od placení soudních poplatků osvobozena, a proto v důsledku vyhovění žalobě tímto rozsudkem došlo ke vzniku poplatkové povinnosti žalovanému. S ohledem na předmět sporu činí poplatek dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků částku , částka, .12. Při zpracování písemného vyhotovení rozsudku soud zjistil zjevnou chybu v psaní (počítání), které se dopustil při vyhlašování rozsudku při jednání dne , datum, . Jednalo se o chybu v psaní ve výroku II. tohoto rozsudku, kdy bylo nesprávně vyhlášeno, že má žalovaný na náhradě nákladů řízení žalobci zaplatit , částka, , zatímco správně mělo být , částka, a že má na soudním poplatku zaplatit , částka, , zatímco správně mělo být , částka, . Tuto chybu soud v písemném vyhotovení rozsudku podle ust. § 164 o. s. ř. opravil. V souvislosti s tímto přísluší účastníkům právo odvolání se i proti tomuto „opravnému“ rozhodnutí.