10 C 38/2025-55 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal po žalované zaplacení částky , částka, sestávající z částky , částka, představujících dlužnou jistinu ve výši , částka, a dlužné poplatky ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % a úrokem 24,12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , a dále sestávající z částky , částka, představujících dlužnou jistinu ve výši , částka, a dlužné poplatky ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % a úrokem 24,81 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , přičemž obě smlouvy byly uzavírány s právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, – dále jen „právní předchůdce žalobce“), který na žalobce pohledávky z předmětných smluv postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , bylo žalované poskytnuto , částka, , které měla spolu s úrokem a poplatky vrátit v 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když celkem uhradila toliko částku , částka, , a proto žalobci má náležet výše uplatněné plnění. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , bylo žalované poskytnuto , částka, , které měla spolu s úrokem a poplatky vrátit v 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když doposud neuhradila ničeho, a proto žalobci má náležet výše uplatněné plnění. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet poskytnuté finanční prostředky na základě informací poskytnutých žalovanou, v interních a externích databázích, dle interních matematických modelů a z veřejných registrů.2. Žalovaná se k žalobě i přes výzvu soudu nikterak nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (popřípadě se k výzvě soudu nijak nevyjádřili) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud z uvedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, včetně zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že předmětného dne byla listina žalovanou a zástupcem právního předchůdce žalobce podepsána, přičemž obsahuje závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalované , částka, , které bude žalovaná spolu s „poplatky“ splácet, a to v 21 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, včetně zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že předmětného dne byla listina žalovanou a zástupcem právního předchůdce žalobce podepsána, přičemž obsahuje závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalované , částka, , které bude žalovaná spolu s „poplatky“ splácet, a to v 21 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Z listiny označené jako „zákaznická karta“ ze dne , datum, soud zjistil že předmětného dne byla listina žalovanou a právním předchůdcem žalobce podepsána, že žalovaná uvedla, že její čistý příjem je , částka, , měsíční výdaje , částka, a peníze užije na běžné výdaje domácnosti. Z listiny označené jako „zákaznická karta“ ze dne , datum, soud zjistil, že předmětného dne byla listina žalovanou a právním předchůdcem žalobce podepsána, že žalovaná uvedla, že její čistý příjem je , částka, , měsíční výdaje , částka, a peníze užije na neočekávané výdaje. Z tabulek umoření soud zjistil, že na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, žalovaná načerpala finanční prostředky ve výši , částka, a uhradila , částka, a na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, žalovaná načerpala , částka, , ale neuhradila ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamů postoupených pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky soud zjistil, že obsahuje závazek převést pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, z právního předchůdce žalobce na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobce adresovaným žalované včetně doručenky soud zjistil, že žalovaná byla informována, že pohledávky, které jsou předmětem tohoto soudního řízení, byly postoupeny na žalobce, přičemž žalovaná byla vyzvána k jejich úhradě.5. Na základě výše uvedeného dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované celkem , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit, přičemž tak měla učinit spolu s úroky a „poplatky“. Před poskytnutím finančních prostředků právní předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalované peníze vrátit na základě informací poskytnutých žalovanou, v interních a externích databázích, dle interních matematických modelů a z veřejných registrů. Žalovaná z poskytnutých finančních prostředků vrátila celkem , částka, .6. Žalobce prokázal notifikační úkon postupitele ohledně postoupení pohledávek z právního předchůdce žalobce na žalobce coby postupníka. Žalobce tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 20 Cdo 484/2022).7. Žalovaná má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotných uzavřených smlouvách a v zákonných ustanoveních občanského zákoníku o tomto smluvním typu - § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dopadají na tyto závazky rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).8. Podle § 86 odst. 1 a 2 věty první ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé, je smlouva neplatná.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§ 75 a násl., § 90 a násl.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ 110, § 117 a násl. § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz i b. 26 preambule směrnice 2008/48/ES, která je transponována právě tímto zákonem). Stejnému cíli tedy odpovídá i ustanovení § 86 ZSÚ.12. Soud dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z., a to z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti žalované.13. Podle judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému