6 C 104/2026-70 – Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou dne , datum, Okresnímu soudu v Děčíně domáhal zaplacení částky 364.984,16 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut částečně účelový a částečně bezúčelový úvěr ve výši 550.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 9,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8.317 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Z důvodu dlouhodobého nesplácení finančních závazků prohlásil žalobce celý úvěr za okamžitě splatný ke dni 25. 9. 2024. Ke dni 26. 5. 2025 dlužil žalovaný na jistině částku 363.184,16 Kč, na smluvním úroku částku 36.428,21 Kč, na úroku z prodlení částku 20.328,91 Kč a na poplatcích částku 1.800 Kč. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku dosud nezaplatil.2. Žalobce uvedl, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Příjem žalovaného byl zjišťován výpisem z účtu, který je veden u žalobce, výdaje byly vypočteny na základě transakcí na běžném účtu a na základě informací ze žádosti. Zadluženost klienta žalobce ověřil z transakcí na účtu a výpisem z CBCB, obojí bez negativních informací. Žalobce poukázal také na skutečnost, že žalovaný po dobu více než tří a půl let splátky úvěru řádně splácel.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.6. Z žádosti o poskytnutí úvěru, z výpisu z běžného účtu žalovaného za období 3 měsíců před poskytnutím úvěru, z výpisu z CRIF (BRKI a NRKI), z výpisu z CBCB a z informací z , právnická osoba, pro rok 2019 a 2020 má soud za prokázané, že žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného. V žádosti je uveden čistý příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši , částka, , výdaje žalovaného , právnická osoba, Kč měsíčně na výživné a , částka, na dosavadní splátky úvěrů. Z výpisů je patrný pravidelný příjem žalovaného ze zaměstnání pohybující se v rozmezí , částka, až , částka, , účet žalovaného vykazoval kladné zůstatky. Z výpisů CRIF a CBCB nevyplývají žádné negativní informace o platební morálce žalovaného.7. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 550.000 Kč (částečně na konsolidaci předchozích úvěrů u žalobce, částečně bezúčelový), který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 9,90 % ročně formou 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 8.317 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že její nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry a prohlášení klienta, že se s nimi seznámil.8. Z Obchodních podmínek pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry účinných od 1. 11. 2019 soud zjistil, že v čl 8.2. obchodních podmínek je zakotveno právo žalobce zesplatnit úvěr v případě prodlení klienta s placením tohoto či jakéhokoliv jiného úvěru sjednaného s , Anonymizováno, , pokud žalobce klientovi předtím zašle výzvu nebo upomínku. Z článku 4.3 podmínek pak vyplývá právo žalobce účtovat klientům poplatky podle Sazebníku.9. Ze Sazebníku , Anonymizováno, pro fyzické osoby – občany účinného od 1. 7. 2024 soud zjistil, že poplatek za upomínku činí 300 Kč, výše poplatku za výzvu k úhradě dlužné částky pak , částka, .10. Z výpisů z běžného účtu žalovaného a z úvěrových účtů žalovaného (č. , č. účtu, , , č. účtu, , , č. účtu, a , č. účtu, ) má soud za prokázané, že žalovaný dne , datum, úvěr v rozsahu 550.000 Kč vyčerpal.11. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný úvěr po dobu tří a půl roku splácel relativně řádně, od března 2023 se však začal se splátkami opožďovat.12. Z upomínky (1. upomínka) ze dne , datum, , z výzvy k zaplacení dlužné částky (1. výzva) ze dne , datum, , z Opakované výzvy k zaplacení dluhu (2. výzva) a z Poslední výzvy k zaplacení dluhu má soud za prokázané, že žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k obnovení hrazení splátek, doplacení dlužných splátek a upozornil ho na možnost zesplatnění úvěru.13. Z Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, a dodejky z téhož dne soud zjistil, že žalobce úvěr ke dni , datum, zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dluhu.14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby ještě jednou vyzval žalovaného k úhradě dluhu.15. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 550.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 8.317 Kč. Žalobce před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to mj. na základě údajů o příjmech a výdajích žalovaného na jeho běžném účtu a na základě výpisů z úvěrových registrů. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že sjednané splátky řádně a včas nesplácel, v důsledku čehož prohlásil žalobce celý úvěr za splatný ke dni 25. 9. 2024. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu. Ke dni 26. 5. 2025 žalovaný dlužil na jistině částku 363.184,16 Kč, na smluvním úroku částku 36.428,21 Kč, na úroku z prodlení částku 20.328,91 Kč a na poplatcích částku 1.800 Kč.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. o. z. a § 2 z. s. ú. Žalobce své smluvní povinnosti řádně splnil tím, že poskytl žalovanému úvěr ve výši 550.000 Kč a současně se také před uzavřením Smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného úvěr splácet, kdy informace o příjmech a výdajích žalovaného získané od žalovaného si ověřil v úvěrových registrech a výpisem z běžného účtu žalovaného vedeného u žalobce. Schopnost splácet úvěr ostatně prokázal žalovaný tím, že splátky úvěru ve výši 8.317 Kč měsíčně téměř řádně splácel po dobu delší než tři a půl roku.22. Žalovaný naopak své smluvní povinnosti řádně neplnil, neboť splátky úvěru řádně