6 C 250/2025-45 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , doručeným soudu dne , datum, , domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě po provedeném navýšení úvěru žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, . Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany původního věřitele , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobce. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky, zaslané jí dne , datum, prostřednictvím právního zástupce žalobce. Celková výše pohledávky činí celkem , částka, , z toho jistina , částka, a smluvní úrok , částka, , žalovaná na tuto pohledávku ku dni podání žaloby nezaplatila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstal nečinná.3. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, jako věřitel a žalovaná jako klient. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované spotřebitelský, neúčelový, jednorázově splatný úvěr ve výši , částka, , s datem splatnosti , datum, , a to převodem na bankovní účet č. , č. účtu, .5. Ze smlouvy o úvěru shora, z výpisu z běžného účtu vedeného u , právnická osoba, . ze dne , datum, , z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, , ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, a z žalobního návrhu bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou výplatou na její bankovní účet shora činila celkem , částka, a že žalovaná na smlouvu o úvěru neuhradila právnímu předchůdci žalobce ani žalobci ničeho.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek z , datum, , ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , adresovaného žalované, a z potvrzení o odeslání poštovní zásilky na jméno žalované dne , datum, soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že žalovaná byla o této skutečnosti informována.7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , adresované žalované, a z potvrzení o odeslání poštovní zásilky na jméno žalované dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.8. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly obchodní podmínky , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, upomínka ze dne , datum, a předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, , soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.9. V odpovědi na výzvu soudu, aby uvedl, jaké konkrétní informace o příjmech a výdajích žalované právní předchůdce žalobce při posouzení úvěruschopnosti získal a na základě čeho byly tyto údaje ověřeny, a aby k prokázání těchto tvrzení současně označil důkazy, žalobce soudu podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , sdělil, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací v databázích CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidována v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, , a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích dluhů a povinností.10. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 2392 odst. 1 věta první při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.13. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.16. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.21. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.22. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy o úvěru řádně, či spíše vůbec tuto úvěruschopnost žalované ověřoval, neboť (tvrzeně) vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu z