6 C 268/2025-44 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 %, úrokem 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ., IČO , IČO, , dále jen „předchůdce žalobce“) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal jistinu úvěru s příslušenstvím vrátit ve splátkách vymezených ve Smlouvě, ty však nehradil řádně a včas, uhradil pouze , částka, . Žalovaný dluh neuhradil ani poté, co mu žalobce zaslal předžalobní výzvu. Žalobce nabyl pohledávku postoupením.2. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že jeho předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získal při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalobce při jednání poukázal na skutečnost, že úvěr byl poskytnut za účelem vyplacení předchozího úvěru s vyšší splátkou, čímž došlo ke snížení splátkového zatížení žalovaného. Z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že žalovaný i přes předchozí vyšší splátkové zatížení byl vždy schopen dostát svým závazkům. Dále z výpisu z účtu vyplývá, že náklady na bydlení činily , částka, , které zahrnovaly hypoteční úvěr a SIPO, zbývající částka představovala splátky úvěru a náklady na život. Původní věřitel tak dospěl k závěru, že tyto poměry žalovaného umožňují poskytnutí úvěru a že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Současně původní věřitel pracoval s tím, že žalovaný splácel hypoteční úvěr, což znamená, že vlastnil nemovitost určenou k bydlení, a měl tedy dostatečný majetek, aby dostál všem svým závazkům. Na straně původního věřitele tak nevznikly žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný u původního věřitele čerpal ještě jeden úvěr v roce , Anonymizováno, , který řádně splácel, ačkoliv byl splácen vyšší splátkou než ten, který byl konsolidován. I tato skutečnost vedla původního věřitele k tomu, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalovaný byl současně schopen minimálně po dobu čtyř let před poskytnutím úvěru splácet úvěr s vyšší splátkou.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání dne , datum, se nedostavil, ačkoli k němu byl řádně předvolán. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.4. Soud ve věci provedl dokazování a učinil z něj následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaný tuto smlouvu uvedeného dne uzavřeli. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , tento měl být ve výši , částka, použit na splacení předchozího úvěru u předchůdce žalobce, zbývající částka (, částka, ) představovala neúčelový úvěr.6. Z dokumentu „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud zjistil, že předchůdce žalobce dne , datum, (tedy v den podpisu smlouvy) formálně vzato provedl proces prověření úvěruschopnosti. V dokumentu je mj. uvedeno, že klient uvedl výdaje ve výši , právnická osoba, Kč, předchůdce žalobce za využití statistických modelů pracoval s výdaji žalovaného ve výši , částka, . Klient v žádosti uvedl splátky ve výši , částka, , tyto žalobce prověřoval dotazem do CCB, z něhož vyplynulo, že žalovaný má dva úvěry – ten, který byl na základě Smlouvy konsolidován, a hypoteční úvěr se splátkou , částka, měsíčně. Splátka nového úvěru činila , částka, , nové splátkové zatížení , částka, .7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že příjmy žalovaného ze zaměstnání činily v , Anonymizováno, částku , částka, , v , Anonymizováno, částku , částka, a v , Anonymizováno, částku , částka, . , právnická osoba, z těchto měsíců byly příjmy žalovaného nižší než výdaje, v měsíci , Anonymizováno, příjmy převyšovaly výdaje asi o , částka, . Počáteční a konečné zůstatky na účtu žalovaného se pohybovaly v rozmezí cca , částka, až , částka, . Skutečné výdaje žalovaného nebyly v žádném z měsíců nižší než , částka, (, částka, v , Anonymizováno, , , částka, v , Anonymizováno, a , částka, v , Anonymizováno, ).8. Z dokumentu „podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že žalovaný dne , datum, úvěr v plném rozsahu vyčerpal. Z téhož dokumentu a ze sdělení žalobce vzal soud za prokázané, že žalovaný dosud na závazky vyplývající ze Smlouvy uhradil částku , částka, .9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, dohodou o úplatě ze dne , datum, a potvrzením o zaplacení kupní ceny žalobce prokázal, že mu jeho předchůdce pohledávku za žalovaným vyplývající ze Smlouvy postoupil. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a poštovním podacím lístkem ze dne , datum, žalobce prokázal, že jeho předchůdce žalovanému oznámil, že pohledávka byla postoupena.10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, a poštovního podacího lístku ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost jejího vymáhání soudní cestou.11. Soud zamítl návrh žalobce na provedení následujících důkazů, neboť je považoval za nadbytečné: Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., účinné od , datum, , Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., účinné od , datum, , ceník pro soukromou klientelu, účinný od , datum, , ceník , právnická osoba, ., pro bankovní obchody, účinný od , datum, , výzvu k úhradě dlužné částky ze dne , datum, a výzvu k úhradě dlužné částky ze dne , datum, .12. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě písemně uzavřené Smlouvy částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobci spolu s příslušenstvím ve splátkách specifikovaných ve Smlouvě. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, předchůdci žalobce (případně žalobci) dosud uhradil částku , částka, . Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci. Předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy formálně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, při tomto posouzení však pracoval s výší výdajů žalovaného (, částka, ), která zjevně neodpovídala výši jeho skutečných výdajů vyplývající z výpisů z účtu, které měl předchůdce žalobce k dispozici (, částka, až , částka, měsíčně). Současně ve dvou ze sledovaných měsíců výdaje žalovaného na běžném účtu převyšovaly příjmy žalovaného. Soud na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně nezkoumal, neboť se spokojil pouze s údaji získanými z historických a statistických dat, aniž by předchůdce žalobce zohlednil skutečnost, že takto zjištěné výdaje byly v poměrně zásadním rozporu s reálnými výdaji vyplývajícími z výpisu z běžného účtu žalovaného.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s §