8 C 267/2025-57 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem podaným u soudu dne 27.8.2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu 14.663,94 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřel se žalovanou dne 22.12.2024 Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 42.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit částku 35.115 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5.364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7.982 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 21.769 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit v 60 týdenních splátkách po 1.286 Kč se splatností poslední splátky dne 15.2.2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Ke dni 13.8.2017 předchůdce žalobce provedl výpočet dlužné částky, která na jistině činila 15.656,68 Kč a na poplatku 7.951,32 Kč. Po tomto datu žalovaná na dluh ještě částečně plnila ve výši 1.500 Kč a na dluh bylo uhrazeno celkem 55.007 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018 uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovanou na společnost , Jméno žalobce, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 11.625,88 Kč. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 14.663,94 Kč a příslušenství. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění.2. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. K prokázání žalobních tvrzení žalobce předložil Smlouvu o zápůjčce číslo , hodnota, ze dne 22.12.2014, Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, Zákaznickou kartu ze dne 22.12.2024, Tabulku umoření ke smlouvě číslo , hodnota, , Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14.6.2018 a Výzvu k plnění ze dne 29.7.2025 s podacím lístkem.5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo , hodnota, ze dne 22.12.2014, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl dne 22.12.2014 žalované finanční prostředky ve výši 42.000 Kč. Žalovaná měla poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem 5.364 Kč, poplatkem za administrativní činnost 7.982 Kč poplatkem za hotovostní režim splátek 21.769 Kč. Celkovou částku 77.115 Kč měla žalovaná splácet formou 60 týdenních splátek ve výši 1.286 Kč se splatností první splátky 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Z Tabulky umoření soud zjistil, že za dobu od 22.12.2024 do 18.9.2017 bylo uhrazeno celkem 55.007 Kč.6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 1908 odst. 1 o. z., splněním dluhu závazek zaniká.10. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž ze smlouvy plnil, když žalované poskytl finanční částku 42.000 Kč, kterou měla žalovaná zaplatit společně se sjednaným úrokem. Pokud se týká dohodnutých poplatků za administrativní činnost a za hotovostní režim splátek v celkové výši 29.751 Kč, pak tyto soud považuje za sjednané v rozporu se zákonem (§ 588). Podle ust. § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2012, lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité půjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Závazek žalované tedy spočíval v úhradě zápůjčky ve výši 42.000 Kč a úroku ve výši 5.364 Kč. Žalovaná na svůj dluh do 18.9.2014 uhradila 55.007 Kč, čímž byl zcela uhrazen její platný dluh ze zápůjčky vůči původnímu věřiteli. Splněním dluh žalované vůči původnímu věřiteli zanikl. Ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, tj. dne 14.6.2018 již neměl původní věřitel vůči žalované platnou pohledávku, která by mohla být na žalobce postoupena. Soud proto nemohl nároku žalobce vyhovět a žalobu zcela zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.11. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by měla mít zcela úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, ale protože žalované doposud v řízení žádné účelně vynaložené náklady na bránění svého práva nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.