9 C 253/2025-52 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, zaobdobí od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o úvěru podnikatelem a úvěr mu byl poskytnut v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Žalobkyně uzavřena se žalovaným dne , datum, formou elektronické komunikace smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“), na základě které poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr navýšený o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatek za volitelnou službu „Expresní projednání žádosti“ ve výši , částka, , poplatek za volitelnou službu „SMS servis“ ve výši , částka, a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení, tedy za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , tedy celkovou částku , částka, vrátit do , datum, . Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od prvního dne prodlení.2. Žalovaný k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den , datum, se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno do datové schránky fikcí dne , datum, . Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zdejších předpisů (dále též jen „OSŘ“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne , datum, . Žalovaný je ve smlouvě označen nikoliv datem narození, ale identifikačním číslem. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na rozvoj podnikání ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit do třiceti dnů ode dne poskytnutí finančních prostředků spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 35 % z jistiny, tedy , částka, , poplatkem za službu „Expresního projednání žádosti“ ve výši , částka, , poplatkem za službu „SMS servis“ ve výši , částka, a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení, následně 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky společnosti , Jméno žalobkyně, . Ve smlouvě je jako účel poskytnutí peněžních prostředků pouze obecně uvedeno „rozvoj podnikání úvěrovaného“. Na co konkrétně má být úvěr použit zde uvedeno není.4. Z potvrzení o platbě vzal soud za prokázané, že , právnická osoba, . potvrdila, že dne , datum, byla na účtu vedeného na žalobkyni zaúčtována na výdajové straně účtu platba ve výši , částka, , která byla následně poukázána na protiúčet číslo , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .5. Z listiny označené posouzení úvěruschopnosti č. , hodnota, soud zjistil, že je v ní uveden příjem ve výši , částka, a běžné výdaje ve výši , částka, , výdaje za ubytování ve výši , částka, a za splátky úvěrů ve výši , částka, . Kreditní rámec jako požadovaný činí , částka, , jako nabídnutý částku , částka, . Z listiny nevyplývá, pro jakou osobu jsou příjmy a výdaje posuzovány.6. Z výpisu v EUR za období od , datum, do , datum, , vedený na jméno žalovaného u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , úvěrové instituce s licencí v , Anonymizováno, republice soud zjistil, že počáteční zůstatek činil , částka, , z účtu byly uskutečněny odchozí platby v celkové výši , částka, a příchozí platby ve výši , částka, . Závěrečný zůstatek činil 0 , právnická osoba, výpisu v EUR za období od , datum, do , datum, , vedený na jméno žalovaného u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , úvěrové instituce s licencí v , Anonymizováno, republice soud zjistil, že počáteční zůstatek činil , částka, , z účtu byly poukázány odchozí platby v celkové výši , částka, a příchozí platby ve výši , částka, . Závěrečný zůstatek činil , částka, .7. Z Ceníku platného od , datum, soud zjistil, že žalobkyně účtovala žalovanému poplatky za poskytnuté a volitelné služby v souladu s tímto Ceníkem.8. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný a na tento účet byla dne , datum, připsána od žalobkyně částka ve výši , částka, .9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , a to ve lhůtě tří dnů. Z Detailní informace k zásilkám soud zjistil, že výzva ze dne , datum, byla žalovanému dne , datum, doručena na adresu místa podnikání (, adresa, ).10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřˇÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 SpotřÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Z konstantní judikatury vyplývá, že pro posouzení podnikatelského úvěru je rozhodující faktický stav věci, nikoli formální označení smluvních stran nebo smlouvy samotné. Je třeba také zkoumat, zda strana při uzavírání smlouvy jednala v rámci či mimo rámec podnikatelské činnosti. Jestliže se tedy žalobkyně dovolávala toho, že smluvní strany jednaly jako podnikatelé, a hodlá-li z toho těžit výhody spočívající v nižších nárocích na tyto smlouvy kladených, je povinna prokázat, že úvěr byl poskytnut na podnikatelské účely. V daném případě žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala své tvrzení, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru skutečně vykonával podnikatelskou činnost a že smlouvu uzavíral v rámci podnikatelské činnosti a úvěr byl žalovanému poskytnut na konkrétní podnikatelský účel. V tomto směru soud žalobkyni nemohl poučit, neboť se z nařízeného jednání dne , datum, omluvila. Vzhledem k neprokázání podnikatelského charakteru úvěru soud vycházel z toho, že se jedná o spotřebitelský úvěr.16. Žalobkyně však v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že před poskytnutím úvěru zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného. Předložená listina označená jako Posouzení úvěruschopnosti neumožňuje přezkoumat, zda žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost dlužníka. Z listiny totiž nevyplývá žádná identifikace osoby, pro kterou jsou uvedené příjmy a výdaje posuzovány. Nadto z listiny plyne existence splátky úvěru ve výši , částka, , což svědčí o tom, že posuzovaná osoba měla již v době uzavření smlouvy další závazky, které musela pravidelně splácet a jejichž rozsah a dopad na schopnost splácet nebyl nijak vyhodnocen. Za této situace nelze dovodit, že by úvěruschopnost byla posouzena řádně a v souladu se zákonnými požadavky ustanovení § 86 SpotřÚ, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 SpotřÚ neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění).17. Žalobkyně souča