23 C 348/2020-65 — Okresní soud v Českých Budějovicích

Žalobce jakožto bývalý zaměstnavatel žalovaného se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující škodu způsobenou žalovaným tím, že žalovaný v [anonymizováno] roku [rok] vybral z trezoru baru, kde pracoval na dohodu o provedení práce, částky [částka] a [částka] a následně je prosázel ve výherním loterijním terminálu [anonymizováno]. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Dle dohody o provedení práce ze dne [datum] pracoval žalovaný pro žalobce na pozici obsluha provozu [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa], se sjednanou dobou práce od [datum] do [datum]. Dne [datum] uzavřeli účastníci i dohodu o hmotné odpovědnosti. (Zjištěno z uvedených dohod.) Dne [datum] uznal žalovaný písemně co do důvodu i výše dluh vůči žalobci ve výši [částka], který způsobil tím, že v období od [datum] do [datum] opakovaně bral (odcizil) při své směně z trezoru baru peněžní prostředky a použil je ke hraní na ruletě v herně [anonymizováno] – [anonymizováno]. Případné výhry si ponechal, prohry řešil přepisováním inventurních záznamů. (Zjištěno ze záznamu o vzniku dluhu – uznání dluhu ze dne [datum]) Za tentýž skutek byl žalovaný i pravomocně odsouzen trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 8.11.2011, č.j. 2T 182/2011-250, s tím, že skutek byl omezen na zpronevěřenou částku [částka] (Zjištěno z uvedeného trestního příkazu). Žalovaný však žalobci ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum]. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný částku [částka] nezaplatil, přechází na žalovaného, neboť žalobce nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí ani neprokazuje. Na základě shora uvedeného důkazu vzal soud za prokázané, že žalovaný neuhradil dluh představující náhradu jím způsobené škody, který následně uznal co do důvodu i výše. Právně byla věc posouzena podle § 250 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, tedy dle příslušných ustanovení o povinnosti zaměstnance k náhradě škody. Dále byla věc posouzena podle § 558 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., dle něhož Uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Uznání dluhu splňuje náležitosti zákona. Žalovaný dluh uznal písemnou formou, a to co do důvodu i výše. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná domněnka o existenci uznaného závazku, jehož důsledkem je přenesení důkazního břemene z věřitele na dlužníka, tzn. na žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení nic netvrdil, soud vyšel i ze samotných tvrzení žalobkyně, která tak má za prokázaná, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Dále soud vycházel i z ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř., dle něhož Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po [částka] podle § 13 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši [částka]. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.