27 C 302/2020-14 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 8930,28 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum]. Žalovaná částka je tvořena poskytnutými prostředky úvěru ve výši 4000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1744,28 Kč, úrokem ve výši 36 Kč, poplatky za upomínky v celkové výši 1100 Kč, smluvní pokutou ve výši 0,1% denně z částky 5 780,28 Kč (součet poskytnutých prostředků se sjednaným administrativním poplatkem a úrokem) za období od [datum] do [datum], když s ohledem na ustanovení §122 odst.3 zákona č.257/2016 Sb. žalobce požadoval na této smluvní pokutě celkem částku 2000 Kč. Dále žalobce požadoval přiznat taktéž úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], zrušen. V uvedeném usnesení byli účastníci vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zároveň byli soudem poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě k této výzvě soudu nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím, ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud ve věci v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne [datum] [anonymizována čtyři slova] [číslo] na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 4000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnuté peněžní prostředky žalobci do [datum], a to spolu se sjednaným administrativním poplatkem ve výši 1744,28 Kč a úrokem ve výši 36 Kč. Žalovaný se dále ve smlouvě zavázal zaplatit žalobci pro případ prodlení se splněním shora uvedeného závazku paušální poplatek za upomínky, a to v případě prodlení o 7 dní ve výši 150 Kč, v případě prodlení o 14 dní ve výši 250 Kč, v případě prodlení o 21 dní ve výši 350 Kč a v případě prodlení o 30 dní ve výši 400 Kč. Žalovaný se dále ve smlouvě zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně jejíž úhrady se ocitne v prodlení, a to za každý den prodlení, počínaje následujícím dnem po sjednaném datu splatnosti úvěru. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou poskytnutých peněžních prostředků a sjednaného poplatku. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 6. Právně byla věc posouzena podle § 2395 a násl. zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, když mezi žalobcem jakožto úvěrujícím a žalovaným jakožto úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal žalobci ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit sjednanou odměnu za jejich poskytnutí. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy nesplnil. Soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl co do nároku žalobce na zaplacení částky 5780,28 Kč sestávající se z žalobcem poskytnutých prostředků ve výši 4000 Kč, sjednaného administrativního poplatku a úroku ve výši 36 Kč. Žalobci byl přiznán i úrok z prodlení z částky 5780,28 Kč v zákonem stanovené výši, a to podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Soud však nevyhověl požadavku žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, resp.požadované žalobcem ve výši 2 000 Kč, a taktéž soud nevyhověl požadavku žalobce na zaplacení částky 1150 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení. Částka 1150 Kč představuje součet žalobcem požadovaných paušálních poplatků za upomínky v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud má za to, že s ohledem na skutečnost, že žalovaný předmětnou smlouvu uzavíral z pozice spotřebitele, je třeba smluvní ujednání o povinnosti k úhradě paušálních poplatků za upomínky (navíc v takové výši) i k úhradě smluvní pokuty ve sjednané výši, posoudit jako zakázané ujednání ve smyslu § 1813 a následující občanského zákoníku, neboť tato ujednání zakládají významnou nerovnováhu v právech a povinnostech žalobce a žalovaného jakožto smluvních stran. Smluvní ujednání ohledně těchto žalobcem uplatněných nároků jsou podle názoru soudu nepřiměřená. S ohledem na výši poskytnutých prostředků úvěru (4000 Kč), sjednaného poplatku a úroku za jejich poskytnutí, je již úrok z prodlení v zákonné výši, který žalobce taktéž požaduje, dostatečnou motivací k vrácení úvěru. Rozumný a ve finanční tísni se nenacházející spotřebitel by na smluvní sankce ve formě shora uvedené smluvní pokuty a poplatků za upomínání podle názoru soudu nepřistoupil. To, že žalovaný takovým spotřebitelem nebyl, vyplývá jak z výše poskytnutého úvěru, tak i z krátké doby splatnosti, v níž byl žalovaný povinen dlužnou částku žalobci vrátit. Podle názoru soudu žalobce spíše fakticky zneužil obtížného finančního postavení žalovaného jako svého klienta, který se snažil s pomocí poskytnutého úvěru řešit svou finanční tíseň. Nadto již sjednaný poplatek ve výši 1744,28 Kč kryje zčásti jak náklady s administrací úvěru, tak i riziko jeho nesplacení. Poplatky na upomínání sjednané v celkové výši 1150 Kč ani neodpovídají skutečným nákladům, které žalobce musel v souvislosti s takovými upomínkami vynaložit. Navíc se soudu nejeví ani jako účelně vynaložený náklad zasílání upomínek s odstupem pouhého jednoho týdne, jak bylo ve smlouvě sjednáno, stejně jako se soudu nejeví jako účelné zasílání upomínek v takovém množství. Zasíláním upomínek v takovém množství dochází pouze k umělému navyšování závazku žalovaného. Z výše uvedených důvodů soud nepřihlédl v souladu s § 1815 občanského zákoníku ke smluvním ujednáním ohledně smluvní pokuty a nákladů na upomínání v souvislosti s prodlením žalovaného za jednotlivé výzvy zasílané ze strany žalobce a ohledně těchto nároků podanou žalobu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl úspěšnějším účastníkem ve věci a má proto právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Celkem je náhrada nákladů řízení představována částkou 700 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále paušální náhradou podle § 2 odst. 3 vyhlášky č.254/2015 Sb. ve výši 300 Kč v souvislosti s žalobou jakožto písemným podáním ve věci samé. Žalobce má s ohledem na míru svého úspěchu a neúspěchu právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 29,46% z celkové náhrady, tj. na náhradu ve výši 206 Kč. 9. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.