28 C 88/2020-141 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 6. 5. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí částku 9 471 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za období od 8. 5. 2018 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že žalobkyně je obchodní společností zřízenou podle českého práva, která se zabývá silniční motorovou dopravou nákladní provozovanou vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 t. Žalovaná je obchodní společností zřízenou podle českého práva zabývající se výrobou součástek pro automobilový průmysl. Žalovaná u žalobkyně poptávala přepravní službu, a to přepravu ze [anonymizováno] (Německo) do [příjmení] [jméno] ze dne 30. 11. do 1. 12. 2017 do 06:00 hodin, a to na základě objednávky [číslo] ze dne 29. 11. 2017. Žalobkyně tuto objednávku žalované akceptovala a zavázala se přepravu dle sjednaných podmínek realizovat. Žalobkyně v daném smluvním vztahu vystupovala po celou dobu jako dopravce, i když přepravu finálně realizovala prostřednictvím další osoby, a to společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], avšak žalobkyně tuto informaci žalované nesdělovala. Přepravované zboží bylo doručeno žalobkyni na místo určení až dne 2. 12. 2017 po 12. hodině. Žalobkyně překročila dodací lhůtu, když k vykládce zásilky u příjemce, a to společnosti [právnická osoba] (dříve [příjmení] [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa] 74 [obec], došlo až dne 2. 12. 2017, a to přibližně ve 12:00 namísto původně sjednaného termínu 1. 12. 2017 do 06:00 hodin. V důsledku překročení dodací lhůty došlo ke škodě u příjemce, a to k nutnosti zastavení výrobní linky, když tuto škodu příjemce vyúčtoval odesílateli zásilky, tedy žalovanému ve výši 9 708 EUR. Tuto částku pak žalovaná vyúčtovala žalobkyni jako náhradu škody ze smluvního vztahu ze smlouvy o přepravy a žalobkyně tuto částku uhradila. Žalovaná u žalobkyně opožděnou přepravu zásilky reklamovala dne 7. 12. 2017 s následným uplatněním náhrady škody ve výši 9 708 EUR podle jejího vyúčtování provedeného příjemcem zásilky. Žalobkyně následně upozornila společnost [právnická osoba], že úhradu této škody bude požadovat po ní. Dne 7. 5. 2018 žalobkyně žalované jím nárokovanou částku 9 708 EUR uhradila v domnění, že za tuto škodu skutečně odpovídá. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] [anonymizováno] odmítla žalobkyni tuto škodu nahradit, podala na ni žalobkyně u Okresního soudu v Karviné žalobu o její úhradu. Řízení bylo před Okresním soudem v Karviné vedeno pod sp. zn. [spisová značka], avšak v řízení nebylo prokázáno, že by ke způsobení škody, tedy k opoždění dodání zásilky žalobkyní, respektive jeho smluvním partnerem, došlo úmyslně anebo v důsledku hrubé nedbalosti, tedy zaviněním, které je ve smyslu článku 29 odst. 1 úmluvy CMR považováno za rovnocenné úmyslu, kdy přitom v nákladním listě nebyla uvedena částka zvláštního zájmu na dodání zásilky pro případ překročení dodací lhůty, což platí analogicky i pro vztah žalobkyně a žalované. Spoluzavinění odesílatele (žalované) na vzniku škody způsobené pozdním dodáním zásilky se ukázalo jako nemalé. Žalovaná byla již 2 dny v prodlení s dodávkou zboží, přesto termín nakládky posunula až do ranních hodin dne 1. 12. 2017. Příjemce zásilky se k dotazu soudu vyjádřil, že součástky byly zasílány pravidelně vždy každý týden v úterý, v daném případě měly být dodány již 28. 11. 2017. Žalovaná, i když si musela být této skutečnosti vědoma, přesto neumožnila žalobkyni nakládku dne 30. 11. 2017 po 17. hodině. Za situace, kdy škoda nevznikla úmyslným jednáním či hrubou nedbalostí žalobkyně či osoby, která za přepravce přepravu skutečně prováděla a kdy přitom v nákladním listě nebyla uvedena částka zvláštního zájmu na dodání zásilky pro případ překročení dodací lhůty, odpovídá žalobkyně za škodu vzniklou překročením dodací lhůty pouze do výše dovozného dle článku 23 odst. 5 úmluvy CMR, tedy do částky 260 EUR. Žalobkyně má za to, že bylo prokázáno, že 7. 5. 2018 uhradila žalované částku 9 708 EUR bez právního důvodu, neboť za škodu vzniklou na straně příjemce zásilky v tomto rozsahu neodpovídala, a proto právní zástupce žalobkyně zaslal žalované 11. 10. 2019 předžalobní výzvu k úhradě bezdůvodného obohacení, avšak žalovaná dopisem ze dne 11. 11. 2019 tento požadavek žalobkyni odmítla. 2. Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná včas odpor. V rámci dodatečného odůvodnění odporu žalovaná uvedla, že žalobkyně na žádném místě žaloby neuvádí, z jakého důvodu požaduje právě částku 9 471 EUR, nicméně zřejmě se bude jednat o rozdíl částek 9 708 EUR a 237 EUR (přisouzených rozsudkem Okresního soudu v Karviné v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně neustále odkazuje na výsledek soudního sporu se společností [právnická osoba], která pro žalobkyni přepravu realizovala, avšak tento argument je zcela irelevantní, neboť primárně se soud musí zabývat otázkou vzniku právě zmíněného bezdůvodného obohacení. K zaplacení částky 9 708 EUR ze strany žalobkyně došlo na základě právního důvodu, kterým byla dvoustranná dohoda stran, a to žalobkyně a žalované o náhradě škody a o způsobu této náhrady, respektive povinnost žalobkyně k náhradě škody podle smlouvy uzavřené mezi stranami na základě akceptované objednávky přepravy. Dne 29. 11. 2017 žalovaná objednala u žalobkyně objednávku [číslo] spěšnou přepravou z [jméno] [příjmení] [anonymizováno 7 slov] (mateřská společnost žalované) do [anonymizováno] [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) v [obec]. Se [právnická osoba] s.r.o. žalovaná dlouhodobě spolupracovala a pravidelně jednou týdně jí zpravidla dodávala zboží, které tato dále zpracovávala ve svém závodě. V objednávce měla žalobkyně explicitně uvedeno datum požadované vykládky 1. 12. 2017 v 6:00 hodin. Žalobkyně již samotnou nakládku zboží provedla bez jakékoliv avizace žalované se značným zpožděním, poté informovala po dobu přepravy žalovanou nepravdivě, případně jí neinformovala vůbec o aktuálním průběhu přepravy, respektive ji dne 1. 12. 2017 poté, co vozidlo s přepravovaným zbožím nedorazilo na místo vykládky ve smluvený čas v 6:00 hodin, ujistila žalovanou, že dorazí v náhradním termínu téhož dne mezi 14. a 15. hodinou. Vše je uvedeno v reklamačním protokolu ze dne 7. 12. 2017, který žalovaná žalobkyni zaslala a který žalobkyně nikterak nerozporovala. Žalobkyně požadovanou náhradu škody v částce 9 708 EUR nesporovala a dohodla se se žalovanou na zaplacení této částky takovým způsobem, že žalobkyně o vzniku škody věděla od prosince 2017 s tím, že již od této doby probíhala z její strany vyjádření v tom smyslu, že tuto škodu žalované nahradí. Žalobkyně i žalovaná pak čekaly na vyčíslení škody ze strany [anonymizováno] [právnická osoba], ke kterému došlo ve faktuře [číslo] vystavené touto společností dne 26. 2. 2018. Škoda byla [právnická osoba] s.r.o. zaplacena na základě faktury [číslo] mateřskou [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno 5 slov]., která poté tuto částku vyfakturovala žalované fakturou [číslo]. Poté, co žalovaná žalobkyni sdělila výši škody, žalobkyně souhlasila s její úhradou tak, jak se spolu žalobkyně a žalovaná dohodly. Následně tedy dne 31. 3. 2018 vystavila žalovaná fakturu [číslo] znějící na částku 9 780 EUR. Reklamační protokol byl zasílán žalobkyni již dříve, přičemž žalobkyně tuto částku dle domluvy a bez jakýchkoliv námitek v plné výši dne 7. 5. 2018 odeslala ze svého účtu na účet žalované. Žalobkyně tedy zaslala žalované e-mail ze dne 9. 5. 2018, jehož předmětem bylo potvrzení o provedené platbě a konstatování o vyřízení celé věci a doufání v další spolupráci. Žalobkyně nikdy žádným způsobem ani náznakem nepodmiňovala zaplacení náhrady škody úspěchem vymáhání této částky po jakémkoli dalším subjektu, respektive po společnosti [právnická osoba] K náhradě škody se naopak od počátku dobrovolně hlásila a o způsobu jejího zaplacení žalované se s touto dohodla. K prokázání těchto skutečností navrhla žalovaná provést výslech svědků, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když [jméno] [příjmení] je zaměstnankyní žalované, která v jejím zastoupení o dohodě o náhradě škody komunikovala s [jméno] [příjmení], který tak činil v zastoupení žalobkyně. [jméno] žalobkyně však v článku III. žaloby uvádí, že částku 9 708 EUR zaplatila žalované jako náhradu škody ze smlouvy o přepravě. Podpůrně žalovaná navrhuje vyslechnout také Ing. [jméno] [příjmení], a to vedoucího finančního oddělení a logistiky žalované jako osobu informovanou o průběhu věci. V žádném případě se tak nejednalo o bezdůvodné obohacení, respektive o plnění bez právního důvodu. Pokud by bylo návrhu žalobkyně přisvědčeno, došlo by k popření právní jistoty účastníků závazkových vztahů, neboť bezdůvodné obohacení pojmově vylučuje existenci konkrétního spravedlivého, v tomto případě právního důvodu plnění. Úmysl žalobkyně o tom, jak bude škodu regresně vymáhat, je v konsekvencích závazkového vztah