10 C 506/2022-14 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně provozovatele veřejné přepravy osob ([anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]) domáhala proti žalované zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovanou 1x neuhrazené jízdné ve výši 16 Kč a neuhrazenou přirážku k tomuto jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná ke své přepravě použila vozidlo veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobkyně provozovaných linkách a na výzvu pověřeného kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K projednání věci soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. nenařídil jednání, neboť ve věci mohl rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s takovýmto postupem výslovně souhlasila a žalovaná ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlas vyslovila konkludentně. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaná dne 24. 1. 2021 použila ke své přepravě vozidlo veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobkyně provozovaných linkách veřejné osobní dopravy [číslo] přičemž se na výzvu pověřeného kontrolora neprokázala platným jízdním dokladem. Totožnost žalované byla při kontrole jízdního dokladu ověřena. Žalovaná dosud žalobkyni dlužné jízdné ani přirážku k tomuto jízdnému neuhradila. Výše přirážky 1 500 Kč je stanovena ve smluvních přepravních podmínkách dopravce. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2021 uzavřené s právním předchůdcem a tuto skutečnost spolu s výzvou k zaplacení dluhu žalované oznámila písemně. 6. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě vyhověl. Povinnost platit jízdné je jednou ze základních povinností cestujících, která plyne z ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ust. § 18a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě (autobus MHD má povahu silniční dopravy) a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (trolejbus MHD má povahu drážní dopravy) a ustanovení smluvních přepravních podmínek a tarifu dopravce. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky bylo posouzeno jako platné s odhledem na ust. § 1879 o.z. 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 150 o.s.ř. Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele nebo …, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud v tomto případě shledal důvody hodné zvláštního zřetele, a ačkoliv byla žalobkyně plně úspěšná ve věci, tak jí soud nepřiznal náhradu nákladů řízení zcela. Žalobkyně vůči tomuto žalované podala 3 obsahově shodné žaloby, a to v dalších spisových značkách: [spisová značka], [spisová značka]. Všechny tyto nároky však plynou ze stejné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2021. Žalobkyni nic nebránilo v tom, aby tyto nároky uplatnila vůči též žalované v rámci jedné žaloby. Jelikož rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla již přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 300 Kč, soud již další náhradu nákladů řízení žalobkyni nepřiznal. 8. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. Toto rozhodnutí obsahuje toliko zkrácené odůvodnění ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.