12 C 106/2020-198 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Podanou žalobou se žalobci u nadepsaného soudu domáhali, aby soud uložil žalovanému [číslo]) a žalované [číslo]) povinnost zaplatit žalobci a) a žalobkyni b) společně a nerozdílně částku ve výši 538 175 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobci odůvodnili tím, že v roce 2012 je žalovaní jako manželé požádali, zda by jim žalobci neručili na úvěr ve výši 850 000 Kč, který měl být dle tvrzení žalovaných použit na opravu střechy jejich rodinného domu. Žalobci žalovaným přislíbili ručení a v souladu s uvedeným podepsali úvěrovou smlouvu [číslo] datovanou dne 7. 11. 2012 na částku ve výši 815 000 Kč v přesvědčení, aniž by si předložené listiny přečetli, že tak činí toliko jako ručitelé. Žalovaní pak poskytnutý úvěr, který byl zajištěný zástavním právem váznoucím na jejich nemovitostech v obci [obec], v pravidelných měsíčních splátkách dle úvěrové smlouvy řádně spláceli, neboť žalobci k žádné splátce úvěru za žalované jako dlužníky, nikdy vyzváni nebyli. S odstupem času se žalobci následně dozvěděli, že účet uvedený na úvěrové smlouvě, na který banka odeslala plnění, byl účet syna žalovaných. Bankou poskytnuté plnění dle úvěrové smlouvy nebylo použito na opravu střechy žalovaných, ale na umoření dluhů syna žalovaných. V květnu roku 2014 se žalobci rozhodli podat na sebe insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení, neboť nebyli schopni splácet své vědomé závazky z titulu zápůjček poskytnutých [právnická osoba] ve výši 160 033 Kč a 51 545 Kč a zápůjčku ve výši 69 580 Kč poskytnutou [právnická osoba] [jméno] [příjmení], kterého žalobci oslovili za účelem pomoci s vyhotovením insolvenčního návrhu, následně zjistil, že žalobci jsou dlužníky i z výše uvedené úvěrové smlouvy. Dne 24. 5. 2014 žalovaní podali insolvenční návrh, který obsahoval i závazek z předmětného úvěru. Žalovaní nicméně i nadále splátky na úhradu poskytnutého úvěru bance řádně spláceli. V průběhu insolvenčního řízení žalobců probíhajícího u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] přestali žalovaní hradit splátky výše uvedeného úvěru, když před tím [právnická osoba] přihlásila do insolvenčního řízení vedeného se žalobci z titulu zůstatku nesplaceného úvěru pohledávku ve výši 711 948,36 Kč. Žalovaný [číslo]) v průběhu insolvenčního řízení vedeného se žalobci uhradil na předmětný úvěr ještě částku ve výši 100 000 Kč [právnická osoba] proto svoji přihlášku vzala v této výši zpět podáním ze dne 10. 5. 2017. V průběhu insolvenčního řízení žalobců byl insolvenčním správcem zpeněžen členský podíl žalobců v [anonymizována dvě slova] [jméno], [IČO], se sídlem [adresa žalobce a žalobkyně], se kterým bylo spojeno právo nájmu družstevního bytu o velikosti 3+1 na adrese [adresa žalobce a žalobkyně], a to částkou ve výši 1 313 908,50 Kč. Na základě rozvrhového usnesení [název soudu] ze dne 6. 10. 2017 č.j. [insolvenční spisová značka] bylo věřiteli [právnická osoba] vyplaceno 736 035,30 Kč. Z přijaté platby bylo na umoření pohledávky banky z předmětného úvěru použito 538 175,30 Kč. Žalobci tak z prodeje svého členského podílu v bytovém družstvu žalovaným de facto zaplatili dluh z úvěru poskytnutý [právnická osoba], a to v rozsahu 538 175,30 Kč. Žalobci s ohledem na uvedené nabyli přesvědčení, že pokud by jejich insolvenční řízení nebylo zatíženo pohledávkou z neuhrazeného úvěru žalovaných, nepřišli by o svůj podíl v bytovém družstvu, ani by nemuseli hradit tak vysokou odměnu insolvenčního správce ve výši přesahující 300 000 Kč a jejich majetková újma by v důsledku proběhnutého insolvenčního řízení byla nižší o více jak 1 000 000 Kč. Žalobci ještě v průběhu insolvenčního řízení vyzvali žalované, aby jim jejich újmu refundovali. Navzdory opakovaným příslibům však k faktickému plnění ze strany žalovaných nikdy nedošlo. 2. Soud ve věci vydal platební rozkaz ze dne 3. 12. 2020, č. j. 12 C 106/2020 – 90, proti kterému podali žalovaní včasný odpor. 3. V odůvodnění podaného odporu žalovaní uvedli, že domnělý nárok žalobců uplatněný žalobou neuznávají ani z části. Tvrzení žalobců nejsou pravdivá a neodpovídají ani dohodě se žalovanými ani smluvním dokumentům a listinným důkazům. Dcera žalobců a syn žalovaných jsou manželé. Oba měli dluhy z podnikání a na jejich majetek bylo, a stále je, nařízeno několik exekucí. V roce 2012 požádal syn žalovaných, [jméno] [celé jméno žalovaného], žalobce a žalované, zda by si nevzali úvěr u [právnická osoba], který následně použije na úhradu svých závazků. Úvěr slíbil splácet. Pro případ, že by nemohl, dohodli se účastníci, že úvěr splatí společně a nerozdílně. Účastníci tedy všichni jako dlužníci následně uzavřeli úvěrovou smlouvu [číslo] ze dne 7. 11. 2012. Kontaktní osobou za všechny dlužníky byl žalobce. Z jeho účtu se také předmětný úvěr splácel. Na účet žalobce byly pravidelně zasílány finanční prostředky z účtu žalovaného č. účtu [bankovní účet] v období let 2012 až 2018, ze kterých byl úvěr splácen, a bylo takto zaplaceno celkem 440 190 Kč. Následně pak žalovaní zaplatili ještě 100 000 Kč a zbývající část dluhu ve výši 230 827,69 Kč. Žalobci v insolvenčním návrhu uvedli, kromě jiného, i svůj závazek z předmětné úvěrové smlouvy. Smlouva tvořila i přílohu insolvenčního návrhu. Žalovaní mají za to, že žalobci byli solidárními dlužníky a že plnili jen to, co po právu plnit měli. K případné náhradě škody žalovaní uvedli, že situaci způsobili žalobci sami evidentně neuváženým podáním insolvenčního návrhu. To, že byl postižen jejich významný majetek v podobě podílu v bytovém družstvu, věděli již v únoru roku 2017, věděli tedy o vzniku domnělé pohledávky i o tom, kdo odpovídá za případný její vznik. Žalovaní tedy v tomto směru z opatrnosti namítli promlčení nároku žalobců. 4. Žalobci ve své replice učinili nesporným tvrzení, že jejich dcera a syn žalovaných jsou manželé. Popřeli však skutečnost, že by jejich dcera měla v souvislosti s jakýmkoli svým podnikáním mít dluhy. Namítli rovněž neexistenci jakékoli dohody, podle které by měli daný úvěr splácet se žalovanými společně a nerozdílně, pokud jej nebude schopen splácet syn žalovaných, a to včetně skutečnosti, že by žalobce o úvěr požádal syn žalovaných, [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobci dále uvedli, že jim není znám důvodu, pro který žalovaní tvrdí, že žalovaný měl na účet žalobce v průběhu let 2012 až 2018 za účelem následného splácení úvěru vložit celkově částku ve výši 440 190 Kč. Takové tvrzení považují žalobci za lživé. Žalobcům současně není známo nic ani o dalších platbách uváděných žalovanými v souvislosti s předmětným úvěrem, nicméně jsou srozuměni se skutečností, že právě žalovaní byli bankou vyzváni k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy. Žalobci v listopadu roku 2013 zastavili všechny platby splátek na své úvěrové závazky, to se však netýkalo předmětného úvěru. Žalobci měli současně povědomí o tom, že v případě, kdy budou žalovaní úvěr řádně splácet tak, jak činili v minulosti, pak případné schválení oddlužení žalobců v zůstatku celkového dluhu ve výši zhruba 300 000 Kč nikterak neohrozí jejich družstevní podíl v bytovém družstvu. Žalobci ke smlouvě o úvěru přistoupili v přesvědčení o dobrém úmyslu žalovaných, a to toliko jako jejich ručitelé, až následně zjistili, že byli vmanipulováni do rolí spoludlužníků, nikoli ručitelů. V rámci své insolvence žalobci vystupovali ohledně odkazovaného úvěru jako dlužníci po objasnění jejich pozice advokátem [anonymizováno] [příjmení], neboť v rámci vedeného insolvenčního řízení ani jinou možnost neměli. Je nepochybné, že pokud by žalovaní předmětný úvěr řádně spláceli, nebyl by družstevní podíl žalobců v bytovém družstvu zpeněžen. Současně je nutno obohacení žalovaných o žalovanou částku na úkor žalobců odvíjet ode dne, kdy banka obdržela uvedenou částku na základě rozvrhového usnesení v insolvenčním řízení vedeném se žalobci dne 6. 10. 2017. Žaloba proto byla žalobci podána před marným uplynutím tříleté promlčecí doby. 5. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 7. 11. 2012 soud zjistil, že žalobci a žalovaní uzavřeli jako dlužníci dne 7. 11. 2012 s [právnická osoba] jako věřitelwm úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se banka zavázala poskytnout úvěr ve výši 815 000 Kč na běžný účet klienta č. [bankovní účet] a účastníci se zavázali úvěr splácet ve 108 pravidelných měsíčních splátkách po 10 750,19 Kč. 6. Z návrhu na povolení oddlužení soud zjistil, že žalobci podali společný návrh na povolení oddlužení dne 20. 5. 2014, ve kterém jako jeden ze závazků uvedli závazek z úvěru u [právnická osoba] ve výši 815 000 Kč. 7. Vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] má soud za prokázané, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastaly dne [datum] ve 14:07 hodin. 8. Z přihlášky pohledávky věřitele [právnická osoba] včetně záznamu o ověření elektronického podání ze dne 8. 7. 2014 soud zjistil, že přihláškou pohledávky [číslo] byla věřitelem [právnická osoba] přihlášena pohledávka ve výši 711 948,36 Kč z titulu úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 7. 11. 2012. 9. Z částečného zpětvzetí přihlášky