14 C 78/2022-14 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 15. 11. 2021 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 9 543 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 10. 3. 2021 uzavřel se žalobkyní prostřednictvím klientské sekce na internetových stránkách žalobkyně Smlouvu o úvěru [číslo]. Součástí této smlouvy jsou též obchodní podmínky žalobkyně. Na základě citované smlouvy byla žalovanému zapůjčena částka 6 000 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal vrátit částku 6 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 211 Kč nejpozději do 7. 4. 2021. Žalobkyně si rovněž nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 6 000 Kč dle ustanovení čl. IX.1.a. uzavřené smlouvy za období od 8. 4. 2021 do 15. 11. 2021 ve výši 1 332 Kč. Přes upomínky a výzvy ze strany žalobkyně žalovaný své závazky z citované smlouvy nesplnil řádně a včas. 2. Žalovaný se ve lhůtě stanovené nadepsaným soudem v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s ust. § 115a o.s.ř. se souhlasem žalobkyně rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání. 3. Skutková tvrzení žalobkyně o uzavření Smlouvy o úvěru dne 10. 3. 2021 mezi žalovaným a žalobkyní, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a o podmínkách a splatnosti zápůjčky vzal soud za prokázaná z citované smlouvy a výpisu z účtu žalobkyně. Žalovaný skutková tvrzení žalobkyně o řádném neplnění citované smlouvy ze strany žalovaného nikterak nerozporoval, na svou obranu neuvedl žádné skutečnosti ani nenavrhl žádné důkazy prokazující, že na předmětnou zápůjčku bylo plněno. 4. Po právní stránce soud uzavřenou smlouvu mezi žalovaným a žalobkyní posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejíž podmínky žalovaný řádně neplnil, neboť žalobkyni svůj dluh řádně a včas neuhradil včetně příslušenství této pohledávky tak, jak je vyčísleno v žalobním návrhu. Nárok žalobkyně na smluvní pokutu, která byla sjednána přímo ve smlouvě, byl posouzen dle ust. § 2048 občanského zákoníku. Soud proto návrhu jako plně důvodnému vyhověl, když o příslušenství žalované pohledávky přestavujícím zákonný úrok z prodlení bylo vzhledem k prodlení žalovaného s plněním rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Návrh splňuje podmínky předpokládané ust. § 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhl. č. 177/1996 Sb. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby podávané stejnou žalobkyní, jak je soudu z úřední činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce, tyto mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami. Předmětem řízení je peněžité plnění, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady právního zastoupení tak tvoří odměna za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), a to ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a navýšení o 21 % DPH, neboť právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem této daně. 6. Zkrácené odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.