15 C 74/2022-39 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 12. 2021 domáhá proti žalovanému zaplacení částky 88 145,85 Kč, úrok 15,49 % ročně z částky 87 878,59 Kč od 21. 12. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 87 878,59 Kč od 22. 12. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně z titulu neuhrazeného úvěru s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s věřitelem, (tehdy ještě pod názvem [právnická osoba], kdy k této změně názvu žalobkyně ze [právnická osoba] na [právnická osoba] došlo [datum]) dne 13. 3. 2016 smlouvu o hotovostním úvěru [číslo]. Podpisem úvěrové smlouvy se v souladu s jejím článkem 6 staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný mimo jiné stvrdil, že s úvěrovými podmínkami se seznámil a rozumí jim. Nejdůležitější body úvěrových podmínek jsou taktéž součástí smlouvy, a to konkrétně článku 4, 5 a 6 smlouvy. Samotná smlouva o hotovostním úvěru je podepsána zadáním autorizačního kódu v zabezpečeném online prostředí odeslané na ověřené telefonní číslo klienta, který v tomto případě supluje podpis klienta. Autorizační kód je určen pro jeden konkrétní úkon v jeden konkrétní čas pro jednoho klienta. Základní identifikační údaje klienta i věřitele jsou uvedeny přímo ve smlouvě o hotovostním úvěru. Lze tedy nepochybně za tzv. prostý elektronický podpis považovat zadání pro takto identifikovaného klienta specifického autorizačního kódu, který může použít pouze on k jednomu konkrétnímu úkonu, čímž současně potvrzuje a projevuje svou vůli být smlouvou o hotovostním úvěru vázán. Dne 16. 3. 2016 poskytl žalovanému v souladu s článkem 2 úvěrové smlouvy a s Hl. 3 § 2 úvěrových podmínek úvěr ve výši 150 000 Kč, na bankovní účet, který za tímto účelem žalovaný uvedl v úvěrové smlouvě, tedy na účet č. [bankovní účet]. Za poskytnutý úvěr byl účtován v souladu s článkem 2 smlouvy poplatek ve výši 3 000 Kč, který byl v souladu se smlouvou započten na poskytnutý úvěr. Věřitel tedy částku zaslanou na účet žalovaného ponížil o výši poplatku za poskytnutí úvěru a na účet žalovaného zaslal částku 147 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v článku 3 úvěrové smlouvy, tedy ve výši 2 941 Kč měsíčně. První splátka byla dle článku 3 smlouvy splatná 15. 4. 2016. Datum splatnosti druhé a následujících splátek bylo sjednáno vždy k 15. dni v měsíci. Úvěr byl úročen sazbou uvedenou v článku 2 smlouvy, a to v souladu s Hl. 3 § 3 úvěrových podmínek od 16. 3. 2016, tedy ode dne, kdy byl úvěr žalovanému poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána na 15,49 %. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu provedl úhrady v celkové výši 100 835,24 Kč. Jednotlivé úhrady byly v souladu s úvěrovými podmínkami započteny na jistinu ve výši 62 121,41 Kč, na úrok ve výši 37 713,83 Kč, na smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného se splácením poskytnutého úvěru mu byla ve dnech 15. 9. 2017, 15. 10. 2017 v souladu s článkem 5 smlouvy účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč, tedy celková pokuta ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně neodvozuje zesplatnění od prodlení žalovaného (k čemuž taky došlo), ale od skutečnosti, že u žalovaného byl zjištěn úpadek dne 21. 12. 2017. Na základě úvěrových podmínek, kde je upraveno skončení smlouvy, a to konkrétně ustanovení Hl. 5 (skončení smlouvy), § 3 písm. d) došlo automaticky ke skončení úvěrové smlouvy. Písmene d) zní následovně:„ d) bylo zahájeno exekuční, insolvenční nebo jiné řízení na Váš majetek (včetně dědického řízení)“. Tedy žalobkyně nezesplatnila úvěr na základě prodlení žalovaného, ale ke skončení smlouvy došlo na základě skutečnosti, že bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek žalovaného, a to u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kde dne 21. 12. 2017 byl zjištěn úpadek. Jelikož žalovaný neplnil podmínky oddlužení, bylo oddlužení zrušeno, a to dne 29. 10. 2021. Žalovanému byla v souladu s ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb. o.s.ř. zaslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzva a žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu a byl upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a po zesplatnění již nic neuhradil, eviduje žalobkyně ke dni podání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 88 145,85 Kč sestávající se z: -) neuhrazené jistiny ve výši 87 878,59 Kč, -) neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 268,26 Kč, Neuhrazená jistina ve výši 87 878,59 Kč představuje částku poskytnutého úvěru poníženou o úhradu žalovaného, tedy o částku 62 121,41 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje příslušenství, a to úrok ve výši 15,49 % ročně od 21. 12. 2017, tj. ode dne počátku běhu sníženého úroku stanoveného dle ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru do zaplacení z neuhrazené jistiny ve výši 87 878,59 Kč a zákonný úrok z prodlení od 22. 12. 2017, tj. ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení ze součtu zesplatněných částek, tedy částek spočívajících z neuhrazené jistiny – celkem z částky 87 878,59 Kč. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní výzvou k plnění ze dne 30. 11. 2021. Žalovaný nereagoval. 2. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 2. 2. 2022, [číslo jednací] se žalovaný ve stanovené lhůtě (citované usnesení a žaloba byly žalovanému doručeny dne 3. 2. 2022) nevyjádřil, soud má proto za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud tedy v souladu s ust. § 115a o.s.ř. též se souhlasem strany žalující, rozhodl bez nařízení jednání, a to na základě předložených listinných důkazů. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 13. 3. 2016, z výpisu z běžného účtu ze dne 1. 3. 2016, z potvrzení o zaslání potvrzovací sms a následném podpisu smlouvy ze dne 19. 11. 2021, z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 16. 3. 2016, z předžalobní výzvy k plnění ze dne 30. 11. 2021, ze splátkového kalendáře, z podacího archu, z usnesení [název soudu], č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne 29. 10. 2021, které nabylo právní moci dne 1. 12. 2021, ze zjištění příjmů a výdajů klienta, z úvěrových podmínek, má soud za prokázané, že dne 13. 3. 2016 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o hotovostním úvěru [číslo] když nedílnou součástí této smlouvy se staly úvěrové podmínky s tím, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, zároveň za poskytnutý úvěr byl účtován poplatek ve výši 3 000 Kč a věřitel na účet žalovaného zaslal částku 147 000 Kč, když žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 2 491 Kč, byla sjednána roční úroková sazba 15,49 % ročně. Ze splátkového kalendáře vyplývá, že k 2. 11. 2020 nezaplacená jistina činila částku 87 878,59 Kč. Neuhrazené úroky činily 267,26 Kč. K zesplatnění došlo na základě skutečnosti, že u žalovaného byl zjištěn úpadek dne 21. 12. 2017. Žalobkyně tedy zesplatnila úvěr ke dni 21. 12. 2017. Jelikož žalovaný neplnil podmínky, bylo oddlužení zrušeno, a to dne 29. 10. 2021. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni z jistiny jak úrok ve výši 15,49 % ročně od 21. 12. 2017, tak i zákonný úrok z prodlení od 22. 2. 2017. 5. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí a ani neprokazuje. 6. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr za shora uvedených podmínek. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Soud shledal žalobu za zcela důvodnou, a proto bylo rozhodnuto, jak ve výroku uvedeno. 7. Právně věc byla posouzena podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. má žalobkyně proti žalovanému i právo na úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 527 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí, sepis žaloby, předžalobní výzva), a to ve výši 4 660 Kč za 1 úkon, což při 3 úkonech činí 13 980 Kč, dále 3 režijní paušály po 300 Kč, což činí 900 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 3 124,80 Kč Celkem náklady žalobkyně představují částku 21 531,80 Kč.