16 C 184/2021-121 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 550 000 Kč s příslušenstvím s tím, že v rámci dědického řízení po jeho zemřelém otci rozhodl notář [anonymizováno] [jméno] [jméno] jako soudní komisař mimo jiné tak, že určil obvyklou cenu majetku zůstavitele a určil, že ze společného jmění manželů připadl manželce zemřelého a tím matce žalobce podíl ve výši 609 390,60 Kč. Matka při jednání u notáře neuvedla, na jaké číslo účtu jí má být uvedená částka zaslána a dodatečně pak žalobci sdělila čísla dvou účtů, na které žalobce v souladu s pokyny matky zaslal částku 500 000 Kč a 50 000 Kč. Ohledně zbývající částky uzavřel žalobce s matkou dohodu v tom duchu, že matka zbylou částkou přispěje na náklady pohřbu a pomník. Tím měl žalobce svůj vztah s matkou z dědického řízení za vypořádaný, a to až do dne 29. 3. 2019, kdy matka podala u Okresního soudu v Českých Budějovicích žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví domu a pozemku v [katastrální uzemí]. V rámci tohoto řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] začala matka poprvé od proběhlého dědického řízení v roce [rok] tvrdit, že jí žalobce neplnil dle dědického rozhodnutí a domáhala se zápočtu dluhu 609 390,60 Kč oproti vypořádacímu podílu z podílového spoluvlastnictví. Postupně připustila, že finanční prostředky byly zaslány na účet její dcery, popřela, že by žalobci dala pokyn k úhradě peněz na účty dcery. Dne [datum] pak z podnětu matky žalobce byla zahájena exekuce u zdejšího soudu pod sp. zn. [číslo jednací]. Žalobce vyzval žalovanou k vrácení zaslané částky, ta jej však odmítla s tvrzením, že prostředky představovaly vypořádání z dědictví mezi sourozenci. Žalobce současně poukázal, že otec zanechal závěť, protože žil s žalobcem, finanční prostředky, které zanechal, vznikly tím, že byl synem živen a spořil celý důchod. Otec žalobce se léta vůbec nestýkal ani se svojí manželkou ani s dcerou, tedy žalovanou, nepřál si, aby po něm dědila, což žalovaná respektovala a závěť nenapadla. Žalovaná se rovněž léta nestýkala se svým bratrem, tedy žalobcem, kontaktovali se ohledně pohřbu otce, žalovaná byla přítomna i dohodě s matkou ohledně společného hrazení pohřbu a náhrobku. Tvrzení žalované, že se s ní žalobce dohodl, že jí bude hradil ze svého dědictví, je nepravdivé a rozporuplné v tom, že by nezaplatil matce a ta by se svého nároku nedomáhala, zejména když i mezi žalobcem a matkou byly velmi špatné, respektive žádné vztahy, a to léta. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a popsala blíže okolnosti, na základě kterých žalobce poskytl žalované částku 550 000 Kč ve dvou splátkách na dva různé účty a důvody, jak žalobce k částce 550 000 Kč dospěl. Současně žalovaná vznesla do uplatněného nároku námitku promlčení s ohledem na poskytnutí částek dne 20. 11. 2011 a podání žaloby k soudu až 26. 4. 2021, tedy po zhruba deseti letech. Žalobce poskytl žalované částku jako polovinu finanční částky z dědictví po zemřelém otci, když ze zjištěné částky ve výši 1 207 368,21 Kč uvedené v rozhodnutí notáře odečetl nároky spojené s pohřbem otce a rozdělil tuto částku na dvě poloviny. Na detailnější rozsah skutkových tvrzení odkázala žalovaná na své vyjádření v písemné podobě ohledně okolností poskytnutí peněz a dále na dopis jejího právního zástupce ze dne 14. 4. 2021. Žalovaná popsala, že v květnu 2011 k nim domů žalobce přijel nečekaně na návštěvu, řekl jí, že jí dá půlku z peněz po otci. Žalobkyni to překvapilo z důvodu zaneprázdnění žalobce si zřídila až 2. 11. 2011 samostatný účet a následně popsala, jak šli společně do banky, kde žalobce zadal příkaz k odeslání peněz. V této souvislosti rovněž zpochybnila, že by její otec žil u žalobce a že by se s ním ona vůbec nestýkala. Ze všech těchto důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítnul. 3. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], rozhodl zdejší soud notářem jako soudním komisařem [anonymizováno] [jméno] [jméno] v dědickém řízení po zemřelém otci žalobce tak, že určil obvyklou cenu majetku ve společném jmění manželů v částce 3 168 781,21 Kč. Současně rozhodl, že z majetku ve společném jmění manželů připadá pozůstalé manželce [jméno] [příjmení] vedle podílu jedné ideální poloviny rodinného domu [adresa] v [obec] a na souvisejících pozemcích také pohledávka za dědictvím z titulu vypořádání majetku SJM ve výši 609 390,60 Kč. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], pak notář určil obvyklou cenu majetku zůstavitele a výši dluhů s tím, že výše předlužení vyčíslil částkou 2 350 802,39 Kč. Současně potvrdil, že celé dědictví včetně pasiv, mezi která mimo jiné patří náhradová pohledávka pozůstalé manželky za dědictvím z vypořádání majetku v SJM ve výši 609 390,60 Kč, nabyl žalobce. 4. Z vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací] a z následujících v řízení vydaných rozhodnutí soud zjistil, že proti žalobci jako povinnému byla zahájena exekuce ve prospěch oprávněné [jméno] [příjmení] (matky žalobce) k vymožení nároku, který byl přiznán shora uvedenými usneseními zdejšího soudu v rámci dědického řízení popsaném shora ve výši 609 390,60 Kč s příslušenstvím. Provedením exekuce byl zdejším soudem pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] v [obec]. Exekuce byla vedena k návrhu oprávněné ze dne 10. 6. 2020. Dne 9. 7. 2020 podal žalobce jako povinný z předmětné exekuce návrh na zastavení exekuce. V návrhu povinný poukázal na to, že bezprostředně poté, kdy usnesení zdejšího soudu v dědickém řízení nabylo právní moci dne 5. 5. 2011 ze svého účtu odeslal částku 550 000 Kč na účet, který mu sdělila sama oprávněná. Až s odstupem času ví, že tento účet patří dceři oprávněné, avšak se svojí sestrou v uvedené době nijak nekomunikoval a neměl žádný důvod na její účet peníze zasílat. O tom, že tyto prostředky převzala sama oprávněná neměl nejmenší pochybnosti, neboť od doby, kdy finanční prostředky zaslal na její účet, uplynula již doba devíti let a je prakticky zcela vyloučeno, že by se do té doby oprávněná neozvala a nedomáhala se zaplacení předmětné částky. [příjmení] nezaplacené částky do částky 609 390,60 Kč pak povinný nezaslal oprávněné, protože mezi nimi existovala dohoda, že ona přispěje na náklady spojené pohřbem a s budováním náhrobní desky. Rovněž poukázal na to, že oprávněná po prvé konstrukci o neuhrazeném dluhu uplatnila až v podání žaloby u zdejšího soudu na vypořádání podílového spoluvlastnictví pod sp. zn. [spisová značka], když se domáhala započtení této částky, následně podává návrh na exekuci. Žalovaná v exekučním řízení [spisová značka] při soudním jednání jako svědkyně vypověděla, že žalobce k nim přijel v květnu 2011 nečekaně domů na návštěvu, přítomen rozhovoru byl také její manžel a sdělil jí, že aby něco dostala po tátovi, dá jí půlku z jeho peněz. Téměř 100 000 Kč stál pohřeb otce, takže jí zašle 550 000 Kč, domluvili se na zřízení nového účtu s tím, že část peněz bude poukázána ještě na účet druhý již existující. Následně spolu šli do [anonymizováno] banky, kde žalobce dal příkaz k převodu. Dále žalovaná jako svědkyně popsala, jak se o otce starala, když byla jeho družka paní [příjmení] v [anonymizováno], také setkání v restauraci [anonymizováno] na oslavě [anonymizováno] narozenin jejich otce s tím, že otec je v minulosti navštěvoval i u nich doma nebo za nimi přijel na chatu na [obec]. Také popsala okolnosti projednání dědictví, kterého se vzdala v podstatě z důvodu jeho předlužení. S bratrem se stýkali příležitostně, zejména pro pracovní vytížení bratra. Bratr je občas navštívil u nich doma anebo na chatě na [obec], v roce 2014 se jako host účastnil svatby dcery žalované, svatby se účastnila i jejich matka, s tou však žalobce nekomunikoval. Dále vypověděla, že dceři půjčoval peníze na byt. Žalovaná dále vypověděla v exekučním řízení, že od matky se dozvěděla, že dědictví není vypořádáno, tedy že matka nedostala to, co měla dostat podle rozhodnutí v dědickém řízení asi před rokem. Dále při výslechu žalovaná vysvětlila rozdělení té částky, že tedy šlo o peníze, které se sečetly, které byly na účtu a ty se rozdělily napůl s tím, že ještě si bratr započetl 100 000 Kč na pohřeb. Z vyjádření [jméno] [příjmení], matky žalobce, v exekučním řízení se zjišťuje, že číslo účtu u notáře neuvedla, protože o něj nebyla požádána, žalobci žádná čísla účtů nesdělovala, že se jedná o čísla účtů dcery se dozvěděla až u svého právního zástupce. Taktéž popřela dohodu s žalobce ohledně přispění zbylé částky na náklady pohřbu a pomník s tím, že spolu s žalobcem nekomunikovali už dávno před smrtí manžela ani po pohřbu. Popřela, že by dala pokyn, aby peníze byly zaslány na účet dcery, čísla jejích účtů nikdy neznala. Peníze po žalobci nevymáhala dříve, protože neměla peníze na vyplacení druhé poloviny domu v [obec]. Rovněž popřela, že by syn svého otce živil, neboť ten žil do své smrti se svojí družkou paní [příjmení], navíc pracoval pro svého s