16 C 349/2021-74 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 50 436 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit a dále zaplatit úrok za poskytnutí prostředků sjednaný ve výši 100,44 % ročně, to vše v 36 měsíčních splátkách po 2 828 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2019. Protože žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru. Požadována je neuhrazená část jistiny a nezaplacená část úroku přirostlá ke dni zesplatnění (tzv. nová jistina) ve výši 34 995,45 Kč, smluvních pokuty v celkové výši 998 Kč dle bodu 6.1. smluvních ujednání za prodlení žalovaného se splátkou [číslo] o délce 30 dnů (2x 499 Kč) a 19 597 Kč dle bodu 6.5. smluvních ujednání za prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny po zesplatnění ve výši 0,1 % denně z nové jistiny se zohledněním částečných úhrad žalovaným od [datum] do [datum], kdy byla vyhotovena žaloba), náklady v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč dle bodu 6.2. smlouvy za splátky 1 a 2, u kterých se žalovaný dostal do prodlení v délce 15 dnů (2x 200 Kč) a úrok v nominální sazbě 100,44 % ročně z původní neuhrazené jistiny od [datum] do zaplacení se zohledněním úhrad žalovaným, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 107 179 Kč. Rovněž je požadována částka 1 041 Kč představující dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr obsažená ve splátkách 1, 2, 3 (3x347 Kč) a zákonný úrok z prodlení z částky 37 434 Kč od zesplatnění do zaplacení. Žalovaný dle tvrzení žalobce neuhradil na svůj dluh ničeho. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], k tomuto jednání se dostavil žalobce, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud vycházel z důkazů předložených žalobcem. 4. Z výplatních pásek žalovaného a z výpisů z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnaný u společnosti [právnická osoba] a jeho výdělek se pohyboval mezi 12 500 – 14 144 Kč. 5. Z listiny označené jako hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že byla provedena analýza bonity žalovaného jako žadatele o úvěr. 6. Z předsmluvního formuláře ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl seznámen s parametry spotřebitelského úvěru, že mu bude poskytnuta částka 28 000 Kč, že celková částka, kterou má žalovaný zaplatit, bude činit 89 316 Kč, kterou žalovaný měl zaplatit ve 36 splátkách po 2 828 Kč s tím, že výpůjční úroková sazba činí 100,44 % ročně. Dále byl žalovaný v tomto formuláři seznámen s tím, že pokud se ocitne v prodlení, je věřitel oprávněn požadovat smluvní pokutu za prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů ve výši 499 Kč a že je dále věřitel oprávněn požadovat na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením u každé splátky, u které se ocitne dlužník v prodlení o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Pro případ prodlení byl žalovaný dále seznámen s tím, že je věřitel oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. 7. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo žalobcem oznámeno, že žalobce akceptoval návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru, kdy se jedná o spotřebitelský úvěr, celková výše úvěru je 28 000 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 89 316 Kč, doba trvání úvěru je 36 měsíců a výše splátky činí 2 828 Kč. Zápůjční úroková sazba činí podle tohoto oznámení 100,44 %. Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení celkové částky 37 434 Kč. 8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný neuhradil žádnou splátku. 9. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr byl zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 37 434 Kč. 10. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v částce 28 000 Kč s tím, že celková částka k zaplacení bude činit 89 316 Kč a výše zápůjční úrokové sazby bude činit 100,44 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo ve smlouvě v bodě 6.1. sjednáno, že žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou splátky delší než 30 dnů a dále podle bodu 6.2. smlouvy právo požadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný ocitne v prodlení delším než 15 dnů. Dále bylo v bodě 6.5. smlouvy sjednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky počínaje dnem zesplatnění úvěru. 11. Z výzev k zaplacení ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na nezaplacené splátky. 12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] vyplacena částka 28 000 Kč. 13. Z výpisu záznamu z registru [příjmení] vyplývá, že u žalovaného nejsou evidovány žádné dlužné splátky. 14. Z výpisu z databáze [obec] národní banky – systému časových řad – [příjmení] soud zjistil, že výše průměrných úrokových sazeb z úvěrů na spotřebu v listopadu 2019 činila 8,34 % ročně. 15. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne [datum] podepsal smlouvu o úvěru, na základě které převzal od žalobkyně částku 28 000 Kč a zavázal se žalobkyni vrátit částku ve výši 89 316 Kč ve 36 měsíčních splátkách po 2 828 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 100,44 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Žalovaný neuhradil žádnou měsíční splátku. Z důvodu prodlení s úhradou dalších splátek proto došlo k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 x 499 Kč za prodlení se splátkou [číslo] dále pak k zaplacení částky 2 x 200 Kč jako náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného se zaplacením uvedených splátek. Žalovaný dlužnou jistinu v době okamžitého zesplatnění úvěru nezaplatil, žalobkyně proto vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. 16. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 18. Z provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi účastníky byla platně sjednána úvěrová smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 28 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku věřiteli vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný nezaplatil žádnou částku. Co do základu tedy soud považuje žalobu za důvodnou, je však toho názoru, že ujednání stran o výši úroku z úvěru je neplatné. 19. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle odstavce 2 citovaného ustavení je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. 20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Soud o žalobě rozhodoval za situace, kdy skutkově i právně obdobný spor již byl posouzen v rámci odvolacího řízení Krajským soudem v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], uzavřel, že ujednání o výši úroku (v dané věci 129,68 % ročně) je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a proto se jedná o ujednání neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní a k té pak soud přihlíží s úřední povinnosti. V citovaném rozhodnutí Krajský soud v Českých Budějovicích s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR uvedl, že neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům a mravním principům společenského pořádku, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. V souladu s dobrými mravy je takové jednání věřitele, které při peněžité půjčce spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání půjčené jistiny bez ohledu na to, že dlužních uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné, často právě z důvodu své tíživé finanční situace. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která pod