25 C 13/2022-15 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených televizních poplatků v období měsíců září až prosinec (včetně) 2020. 2. Žalovaný se ve lhůtě stanovené podepsaným soudem v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, že žalovaný, kterému bylo výše citované usnesení doručeno spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř., též se souhlasem strany žalující, rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, přičemž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaný tak přes výzvu žalobkyně neučinil, po marném uplynutí lhůty se tak stal poplatníkem televizního poplatku ze zákona. Žalovanému tímto vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný své zákonné poplatkové povinnosti nedostál, když nezaplatil televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za období výše v žalobě specifikované. Žalovaný dluží žalobkyni celkovou částku 540 Kč s příslušenstvím, kterou ani přes výzvy právního zástupce žalobkyně dosud neuhradil. 5. Nárok žalobce se opírá o ust. § 3 odst. 2 zákona číslo 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. 6. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když o příslušenství žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2014. 7. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Návrh splňuje podmínky předpokládané ust. § 14b odst.1, písm. a), b), c) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby podávané týž žalobkyní, jak je soudu z úřední činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce, tyto mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami. Předmětem řízení je peněžité plnění, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady právního zastoupení tak tvoří odměna za 2 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby) a to ve výši 200 Kč/úkon, a 2 režijní paušály po 100 Kč dle § 13 odst.1 ve spojení s § 14b odst.5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a navýšení o 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. 8. Soud zpracoval pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozsudku v rozsahu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.