25 C 132/2022-14 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 11 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba] s. r. o., [IČO]) Smlouvu o spotřebitelském úvěru. Součástí této smlouvy jsou též obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Na základě citované smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se na základě citované smlouvy zavázal vrátit poskytnuté prostředky nejpozději do [datum]. Přes opakované upomínky a výzvy žalovaný své závazky z citované smlouvy neplnil řádně a včas. 2. Žalovaný se ve lhůtě stanovené podepsaným soudem v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, že žalovaný, kterému bylo výše citované usnesení doručeno spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum], s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s ust. § 115a o.s.ř., též se souhlasem strany žalující, rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání. 3. Skutková tvrzení žalobkyně o uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, na základě které žalovaný čerpal peněžní prostředky žalobkyně ve výši 10 000 Kč a o podmínkách a splatnosti vzal soud za prokázané z citované smlouvy a obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně. Tvrzení o výši nesplacené částky a o řádném neplnění citované smlouvy ze strany žalované osvědčila žalobkyně upomínkou adresovanou žalovanému. Žalovaný skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval. Předmětná pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na nynější žalobkyni. 4. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1. 2014 smlouvu o zápůjčce, jejíž podmínky řádně neplnil, když vůči žalobkyni dosud nesplatil zůstatek zápůjčky včetně příslušenství této pohledávky tak, jak je vyčísleno v žalobním návrhu. Soud proto návrhu jako plně důvodnému vyhověl, když o příslušenství žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o.z. 5. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Návrh splňuje podmínky předpokládané ust. § 14b odst.1, písm. a), b), c) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby podávané stejnou žalobkyní, jak je soudu z úřední činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce, tyto mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami. Předmětem řízení je peněžité plnění, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady právního zastoupení tak tvoří odměna za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a to ve výši 300 Kč/úkon, a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 13 odst.1 ve spojení s § 14b odst.5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a navýšení o 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.