25 C 3/2022-12 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 3 138,15 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) Smlouvu o spotřebitelském úvěru. Součástí této smlouvy jsou též obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Na základě citované smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se na základě citované smlouvy zavázal vrátit poskytnuté prostředky nejpozději do [datum]. Přes opakované upomínky a výzvy žalovaný své závazky z citované smlouvy neplnil řádně a včas. 2. Žalovaný se ve lhůtě stanovené podepsaným soudem v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, že žalovaný, kterému bylo výše citované usnesení doručeno spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum], s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s ust. § 115a o.s.ř., též se souhlasem strany žalující, rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání. 3. Skutková tvrzení žalobkyně o uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, na základě které žalovaný čerpal peněžní prostředky žalobkyně ve výši 1 500 Kč a o podmínkách a splatnosti vzal soud za prokázané z citované smlouvy a obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně. Tvrzení o výši nesplacené částky a o řádném neplnění citované smlouvy ze strany žalovaného osvědčila žalobkyně upomínkou adresovanou žalovanému. Žalovaný skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval. Předmětná pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na nynější žalobkyni. 4. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1. 2014 smlouvu o zápůjčce, jejíž podmínky řádně neplnil, když vůči žalobkyni dosud nesplatil zůstatek zápůjčky včetně příslušenství této pohledávky tak, jak je vyčísleno v žalobním návrhu. Soud proto návrhu jako plně důvodnému vyhověl, když o příslušenství žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o.z. 5. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Návrh splňuje podmínky předpokládané ust. § 14b odst.1, písm. a), b), c) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby podávané stejnou žalobkyní, jak je soudu z úřední činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce, tyto mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami. Předmětem řízení je peněžité plnění, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady právního zastoupení tak tvoří odměna za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a to ve výši 200 Kč/úkon, a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 13 odst.1 ve spojení s § 14b odst.5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a navýšení o 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.