14 C 245/2023-19 — Okresní soud v Českých Budějovicích

Žalobou doručenou nadepsanému soudu se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 11 873 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených záloh na služby a příspěvků na správu domu [adresa], [část obce], ve kterém žalovaná vlastní bytovou jednotku [číslo] zapsanou na [list vlastnictví]. Na základě evidenčního listu měla žalovaná předepsány měsíční zálohy na služby spojené s užíváním výše uvedeného bytu [číslo] příspěvek za správu domu a pozemku ve výši 3 393 Kč se splatností do posledního dne příslušného měsíce. Správu domu vede společnost [název práv. osoby] Za období od ledna 2023 do května 2023 včetně žalovaná na předepsané zálohy za energie a služby a příspěvky v předepsané celkové výši 16 965 Kč neuhradila ničeho, žalobkyně však na vzniklý dluh započetla přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2022, žalovaná je proto nadále v prodlení se zaplacením záloh za měsíce duben 2023, květen 2023 a červen 2023. Na zálohovou platbu za měsíc duben 2023 byl žalované započten zbytek přeplatku, který zbyl po započtení na předchozí měsíce, kdy žalovaná řádně nehradila zálohy na služby, a to z vyúčtování služeb za rok 2022 částka ve výši 639 Kč, na tento měsíc tedy zbývá žalované uhradit toliko částku ve výši 2 754 Kč. Celkový dluh za shora uvedené měsíce tedy činí celkově částku ve výši 9 540 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvních úroků z prodlení z důvodu k několika pozdních plateb žalované, kdy za období od července roku 2020 do března roku 2023 činí tyto zákonné úroky z prodlení částku ve výši 2 333 Kč. Celkový dluh žalované tedy ke dni podání žaloby činil částku ve výši 11 873 Kč s příslušenstvím. Žalovaná ničeho dále neuhradila ani k předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 26. 7. 2023. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. Žalovaná se ve lhůtě stanovené soudem v usnesení ze dne 12. 10. 2023, č.j. EPR 210073/2023-10 nevyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s ust. § 115a o. s. ř., se souhlasem strany žalující, rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa] [anonymizováno] [obec], s právními účinky ke dni [datum]. Z evidenčního listu za [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že žalované byly předepsány měsíční zálohy ve výši 3 393 Kč. Z přehledu předpisů a plateb a výpisu evidovaných pohledávek soud zjistil, že žalovaná příspěvky na správu a zálohy na služby za období od ledna roku 2023 do června 2023 řádně nehradila. Z upomínky ze dne 7. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla [název práv. osoby] upomínána k úhradě záloh ve výši 3 393 Kč pro měsíce únor až červen 2023 a ve výši 2 408 Kč pro leden 2023, žalovaná byla upomínána rovněž upomínkou ze dne 11. 4. 2023 pro úhradu záloh za měsíce leden až březen 2023. Žalované byla dne 26. 7. 2023 zaslána předžalobní výzva, jak bylo zjištěno z dodejky a předžalobní výzvy, ani k té však ničeho dále neuhradila. Podle ustanovení § 1181 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle ustanovení § 1180 odst. 1 občanského zákoníku platí, že nebylo-li určeno jinak, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Právně soud věc posoudil tak, že žalovaná byla v období od ledna 2023 do června 2023 včetně vlastníkem bytové jednotky, měla proto povinnost hradit příspěvky na správu nemovité věci a zálohy na úhradu služeb ve stanovené výši, neboť tato její povinnost vyplývá ze zákonné úpravy. Žalobkyně splnila svou povinnost vyúčtovat výši úhrad žalované, ta však na předpis plateb řádně neplnila. Žalobkyně proto za žalovanou nadále eviduje pohledávku z titulu neuhrazených příspěvků a záloh na služby spolu se zákonnými úroky z prodlení v celkové výši 11 873 Kč. Dlužná pohledávka sestává z neuhrazené zálohy na měsíc duben 2023 ve výši 2 754 Kč (po započtení přeplatku ve výši 639 Kč), z neuhrazených záloh za měsíce květen 2023 a červen 2023 ve výši 3 393 Kč za každý měsíc a úroků z prodlení za období od července 2020 do března 2023 ve výši 2 333 Kč z důvodu pozdního uhrazení předepsaných záloh v měsících srpen 2021 až březen 2023. Žalovaná, která se ve věci nijak nevyjádřila, neuvedla žádná skutková tvrzení ani nenavrhla soudu žádné důkazy, které by vedly k závěru o tom, že na předmětný dluh bylo plněno více či že dluh byl zcela splněn. Z výše uvedených důvodů soud návrhu jako plně důvodnému vyhověl. O příslušenství žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem, kdy tyto tvoří odměna za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) ve výši 1 580 Kč za 1 úkon právní služby dle ust. § 7 bodu 5 advokátního tarifu a 3 režijní paušály po 300 Kč za 1 úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, příslušné položky byly navýšeny o 21% DPH, když právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem této daně. Celkem byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 7 624 Kč.