14 C 41/2023-29 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 31 499,07 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně jdoucím z částky 31 499,07 Kč od 27.5.2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to s odůvodněním, že dne 8.1.2013 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec], jejíž nedílnou součástí byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. Na základě výše uvedené smlouvy dodala žalobkyně žalovanému v období od [datum] do [datum] elektřinu za cenu 31 499,07 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 12.5.2022 se splatností dne 26.5.2022. Žalovaný na vyúčtování neuhradil ničeho. S ohledem na prodlení žalovaného uplatňuje žalobkyně rovněž právo na zaplacení smluvního úroku z prodlení z dlužné částky. Protože se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, svědčí žalobkyni rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky minimálně ve výši 1 200 Kč. Dne 14.11.2022 zaslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k plnění. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Okresní soud v Českých Budějovicích ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením téhož soudu zrušen. Účastníci byli zároveň vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení nabylo právní moci dne 18.2.2023. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se v soudem stanovené lhůtě žádným způsobem nevyjádřil, soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z mimořádné faktury za elektřinu [číslo] ze dne 12.5.2022 se splatností dne 26.5.2022 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] elektřinu za cenu 31 499,07 Kč. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 8.1.2013 a obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] elektřinu a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu hradit vyúčtovanou cenu. Z poštovního podacího lístku ze dne 14.11.2022 a předžalobní upomínky ze dne 14.11.2022 zaslané žalovanému právním zástupcem žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k plnění. Z obsahu obchodních podmínek je zřejmé, že účastníci jako podnikatelé si mezi sebou ujednali místní příslušnost zdejšího soudu ve smyslu ust. § 89a o.s.ř. (bod [číslo] obchodních podmínek). 5. Po právní stránce soud věc posoudil ve smyslu ust. § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, jako kupní smlouvu s předmětem koupě - elektrická energie. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 8.1.2013 smlouvu, na jejímž základě se jako prodávající zavázala dodávat žalovanému jako kupujícímu elektrickou energii a žalovaný se zavázal za dodanou elektrickou energii zaplatit kupní cenu. Povinností kupujícího tedy bylo zaplatit dohodnutou kupní cenu za předmět koupě. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil, když vyúčtovanou kupní cenu řádně neuhradil. Nárok žalobkyně na smluvní úrok z prodlení ze žalované částky pak vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku a smluvního ujednání stran. Nárok žalobkyně na zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky pak vyplývá z ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalovaný neuvedl žádná tvrzení ani neoznačil žádné důkazy, které by vyvracely tvrzení žalobkyně. Soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. 7. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 260 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Návrh splňuje podmínky předpokládané ust. § 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] [anonymizováno] [spisová značka]). Předmětem řízení je peněžité plnění, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady právního zastoupení tak tvoří odměna za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) ve výši 500 Kč za úkon, 3 režijní paušály po 100 Kč úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 1 ve spojení s ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., odměna za 1 úkon po podání žaloby (doplnění žaloby) po 2 380 Kč a 1 režijní paušál po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Příslušné položky byly navýšeny o DPH ve výši 21%, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 6 681 Kč.