16 C 171/2023-39 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se proti žalovanému domáhá zaplacení částky 13 720 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, k datu [datum] nebyl dluh zcela splacen. Žalovaný uhradil celkem částku 4 530 Kč. Požadována je dlužná jistina ve výši 10 000 Kč, dlužný poplatek za služby ve výši 3 720 Kč, úrok ve výši 25,77 % ročně z nesplacené jistiny od [datum] do zaplacení (ke dni postoupení pohledávky kapitalizovaný v částce 5 490,44 Kč) a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení (ke dni postoupení pohledávky kapitalizovaný v částce 1 757,71 Kč). Pohledávku nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 4. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a které zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případech, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 5. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Ze shora cit. ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že jednou z podmínek platnosti úvěrových smluv je povinnost poskytovatele úvěru zkoumat kvalifikovaným způsobem úvěruschopnost. V daném případě z žalobních tvrzení vyplývá, že posouzení úvěruschopnosti provedl žalobce tak, že vyhodnotil informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v části karty nazvané„ Dokumenty na ověření finanční situace“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva. 7. Z žalobcem předložené zákaznické karty ze dne [datum], která je zároveň žádostí o spotřebitelský úvěr, vyplývá, že žalobce ohledně úvěruschopnosti žalovaného vyšel ze zjištění, že žalovaný je ženatý, žije s manželkou v nájemním bytě. Jeho zdrojem hlavních příjmů je zaměstnanecký poměr na dobu neurčitou. Jeho hlavní čistý měsíční příjem činí 8 000 Kč, vedlejší pak 3 000 Kč. Jeho výdaje jsou pak v kartě zákazníky vyčísleny částkou 7 500 Kč, z toho výdaje na bydlení 4 000 Kč a osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) 3 500 Kč. Žalovaný nemá žádné jiné půjčky. Dle záznamů v kartě předložil žalovaný dokumenty k ověření finanční situace, konkrétně výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Žalovaný dále potvrdil, že jsou proti němu vedeny dvě exekuce. Současně svým podpisem stvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených v kartě zákazníka a prohlásil, že se nenachází v úpadku, není předlužen a není proti němu vedeno insolvenční řízení. Žalobce v řízení předložil listiny týkající se příjmů žalovaného, ze kterých soud zjistil, že v době podpisu smlouvy měl žalovaný sjednánu dohodu o provedení práce se [právnická osoba] s. r. o. na dobu určitou od [datum] do [datum] v rozsahu maximálně 300 hod. za kalendářní rok. Dále uzavřel dohodu o provedení práce se [právnická osoba] s. r. o. na dobu určitou od [datum] do [datum] v rozsahu max. 300 hod. za kalendářní rok a pracovní smlouvu se [právnická osoba] s. r. o. na dobu určitou od [datum] do [datum] v rozsahu 20 hod. týdně. Rovněž byly předloženy výplatnice [právnická osoba] za měsíc 05/2019 prokazující čistý příjem žalovaného v částce 5 154 Kč, dále výplatnice zaměstnavatele [anonymizováno] [právnická osoba] (dle karty klienta hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou). Z nich se podává čistá mzda v měsících 03, 05 a 06/2019 v rozmezí od 10 311 Kč do 13 209 Kč. Z dalších výplatnic [právnická osoba] s. r. o. za měsíce 04, 05, 06/2019 se zjišťuje čistá mzda v rozmezí od 14 739 do 17 280 Kč, nelze z nich však dovodit, že jde o příjmy žalovaného, navíc z žádných důkazů nevyplývá pracovní vztah žalovaného s tímto subjektem. Žalobce dále předložil čestné prohlášení žalovaného ze dne [datum], že bydlí ve společné domácnosti s [jméno] [příjmení] a na provoz domácnosti (nájemné, energie, rozhlas aj.) přispívá měsíčně částkou 9 100 Kč (netýká se osobních výdajů a stravy). 8. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Ze shora citovaného ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. se podává, že poskytovatel úvěru posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž vychází z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z dostupných databází nebo i z jiných zdrojů. Z tvrzení žalobce a ze zákaznické karty vyplývá, že žalobce vycházel z celkových příjmů žalovaného ve výši 11 000 Kč měsíčně a z výdajů na bydlení ve výši 4 000 Kč a ostatních výdajů v částce 3 500 Kč. To je však v rozporu s čestným prohlášením žalovaného ohledně výdajů na bydlení ve výši 9 100 Kč. Ostatně tato částka byla původně v kartě klienta uvedena, pak byla ale opravena na částku nižší, tak aby zbyla částka do kolonky použitelný příjem (příjmy – výdaje), z jejíž kladné hodnoty žalobce dovozuje schopnost žalovaného splácet úvěr. Ani při uvedeném zůstatku 3 500 Kč by nebylo možné bez dalšího dovodit řádné posouzení úvěruschopnosti, především za situace, kdy dle prohlášení žalovaného jsou proti němu v době uzavření smlouvy vedeny dvě exekuce, není však zřejmé pro jakou částku a v jaké měsíční výši. Žalobce se omluvil z nařízeného jednání, nemohl tak případné nesrovnalosti vysvětlit, nemohl být ani poučen o své povinnosti tvrdit a prokazovat rozhodné skutečnosti. Soud tedy uzavírá, že žalobce neprokázal, že by jeho předchůdce při uzavírání smlouvy s žalovaným řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. 9. Protože právní předchůdce žalobce nepostupoval při uzavírání shora uvedené smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je tato smlouva absolutně neplatná. (§ 580 a 588 o. z.) a k této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Žalobci tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši poskytnutých peněžních prostředků po odečtení prostředků vrácených původnímu věřiteli formou uhrazených splátek. Z uzavřené smlouvy (byť neplatné) vyplývá, že finanční prostředky převzal žalovaný hotově při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem. Žalobce rovněž tvrdí, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 4 530 Kč