16 C 176/2023-69 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 84 112 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit a dále zaplatit úrok za poskytnutí prostředků sjednaný ve výši 97,68 % ročně, to vše v 42 měsíčních splátkách po 3 218 Kč splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2017. Protože žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru. Požadována je neuhrazená část jistiny a část úroku přirostlá ke dni zesplatnění (tzv. nová jistina) ve výši 58 712 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 25 000 Kč (998 Kč dle bodu 6.1. smluvních ujednání za prodlení žalovaného se splátkou č. 1 a č. 2 o délce 30 dnů (2 x 499 Kč) a 24 002 Kč dle bodu 6.5. smluvních ujednání za prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny po zesplatnění ve výši 0,1 % denně z nové jistiny od [datum] do [datum], kdy byla vyhotovena žaloba), náklady v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč dle bodu 6.2. smlouvy za splátky, u kterých se žalovaný dostal do prodlení v délce 15 dnů (2 x 200 Kč) a úrok v nominální sazbě 70,12 % ročně (odpovídající sjednané efektivní úrokové sazbě 97,68 % ročně) z původní neuhrazené jistiny od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 162 187 Kč. Žalovaný dle tvrzení žalobce neuhradil do zesplatnění úvěru ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Na základě návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], který žalobce akceptoval dne [datum], se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet spolu s úrokem za jejich poskytnutí ve výši 97,68 % ročně, to vše v 42 měsíčních splátkách po 3 218 Kč s tím, že splátky budou hrazeny nejpozději 24. dne každého kalendářního měsíce počínaje dnem [datum]. Celkově se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 135 156 Kč Součástí smlouvy byly i smluvní ujednání. Dle bodu 6.1. se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou se dostal do prodlení v délce 30 dnů. Současně se dle bodu 6.2. zavázal uhradit účelně vynaložené náklady žalobce v souvislosti s prodlením splátky v délce 15 dnů, a to ve výši 200 Kč za každou splátku. V bodě 6.5. smluvních ujednání byla sjednána povinnost žalovaného k zaplacení smluvní pokuty, pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru. Výše smluvní pokuty činí 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.3 b) smluvních ujednání bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum]). Spolu s oznámením o schválení úvěru byl žalovanému zaslán splátkový kalendář a jedno vyhotovení smlouvy podepsané také žalobcem (zjištěno z oznámení o schválení úvěru a splátkového kalendáře). 4. Žalobce zaslal žalovanému sjednané peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč dne [datum], jak vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru. 5. Z karty klienta se podává, že žalovaný neuhradil žalobci z titulu předmětné úvěrové smlouvy ničeho. 6. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, jak vyplývá z jednotlivých výzev. Žalovaný byl taktéž upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne [datum] mu bylo oznámeno automatické zesplatnění úvěru, dne [datum] mu ještě byla zaslána předžalobní upomínka. 7. Vyjádřením znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] žalobce prokazuje, že sjednaná výše úrokové sazby 97,68 % ročně je efektivní úrokovou sazbou, která odpovídá nominální úrokové sazbě 70,12 % ročně. 8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Ze shora cit. ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že jednou z podmínek platnosti úvěrových smluv je povinnost poskytovatele úvěru zkoumat kvalifikovaným způsobem úvěruschopnost. V daném případě z žalobních tvrzení vyplývá, že posouzení úvěruschopnosti provedl žalobce na základě dokladů a informací získaných od žalovaného (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného) a nahlížením do databází SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Žalobce dospěl k závěru, že volné zdroje žalovaného ke splácení jsou dostatečné. Žalobce k tomu předložil potvrzení zaměstnavatele žalovaného ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou a dosahoval čistý měsíční příjem cca 13 300 Kč. Žalobce provedl„ Hodnocení klienta“, kam zaznamenal příjmy žalovaného ze zaměstnání. Současně se zabýval i jeho výdaji a rodinnými poměry. Vyšel ze zjištění, že žalovaný je ženatý, nežije však s manželkou ve společné domácnosti, bydlí u rodičů, nemá další vyživovací povinnost. Dále vyčíslil celkové výdaje na částku 8 060 Kč, jako součet částky 3 410 Kč představující životní minimum pro žalovaného, částky 1 200 Kč na bydlení a částky 3 450 Kč jako splátky úvěru u žalobce. Při zohlednění rezervy 1 000 Kč pak žalobce vyčíslil volné zdroje (příjmy – výdaje) v částce 4 240 Kč. Žalobce dále předložil výpisy záznamů z registru SOLUS, kde nebyl vyhledán žádný záznam a NRKI, kde bylo stanoveno skóre 495, které znamená zařazení žalovaného do kategorie III., představující menší riziko. V prohlášení klientů pak žalovaný svým podpisem stvrdil, že nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě, není proti němu vedeno žádné soudní řízení, včetně exekučního a insolvenčního. V neposlední řadě pak žalobce předložil záhlaví výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne [datum]. Z něj se podává (i přes zhoršenou čitelnost) počáteční zůstatek a konečný zůstatek v řádech desítek korun. 13. Ze shora uvedených důkazů, které předložil žalobce k prokázání splnění své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného je zřejmé, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil. Ze shora citovaného ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. se podává, že poskytovatel úvěru posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž vychází z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z dostupných databází nebo i z jiných zdrojů. Z tvrzení žalobce a z Hodnocení klienta vyplývá, že žalobce pouze prověřil příjmy žalovaného potvrzením zaměstnavatele o jejich výši. O řádném posouzení a prověření se však v žádném případě nedá hovořit, pokud jde o výdaje žalovaného. Z Hodnocení klienta je zřejmé, že žalobce vychází z administrativních hodnot životního minima s ohledem na členy domácnosti, aniž by prověřoval skutečné výdaje. Vedle částek životního minima započítává žalo