27 C 273/2023-29 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se původně podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 29 616,55 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 361,38 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 29 616,55 Kč od [datum] do zaplacení, úrok kapitalizovaný ve výši 3449,05 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 288 Kč. Shora specifikované nároky žalobce uplatnil jakožto nevypořádané nároky ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a žalovaným. Žalobce uvedl, že před poskytnutím úvěru byla právním předchůdcem žalobce s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť pravdivost tvrzení žalovaného ohledně jeho majetkové situace byla prověřena prostřednictvím lustrace v interních i externích databázích třetích subjektů a dále v registru [příjmení]. V žádosti o úvěr žalovaný sdělil, že pobírá příjem ve výši 20 000 Kč a že výše měsíčních výdajů žalovaného činí 13 000 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět, a to co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 361,38 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 138,62 Kč. Usnesením ze dne [datum] bylo proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno. Předmětem řízení s ohledem na shora specifikované částečné zastavení řízení zůstal dluh spočívající v dlužné jistině ve výši 29 616,55 Kč a příslušenství tvořené kapitalizovaným úrokem ve výši 1 310, 43 Kč, náklady s uplatněním pohledávky ve výši 288 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 29 616,55 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 62 044,55 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně ve sjednaných měsíčních splátkách (zjištěno z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaným, dále ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaným a z formuláře pro standardní informace). Skutečnost, že žalovaný na základě shora specifikované smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal prostředky ve výši 62 044,55 Kč vyplývá z platební historie. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o předmětný úvěr, kde žalovaný uvedl, že je majitelem domu, bytu, nemá žádnou vyživovací povinnost, je svobodný, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 000 Kč, náklady na domácnost činí 8000 Kč a splácí již jiné úvěry ve výši 5000 Kč (zjištěno z žádosti /smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo]). Z titulu smlouvy o úvěru byla žalovaným uhrazena částka v celkové výši 60 549 Kč (zaplacení částky 58 049 Kč vyplývá z platební historie, částka 2500 Kč byla podle tvrzení žalobce uhrazena žalovaným po podání žaloby). Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy k této). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalovanému). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] a dokladu o odeslání). 5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst.1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodejemajetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst.2). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. 6. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud má za to, že nikoli, neboť právní předchůdce vyšel, pokud jde o výši pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalovaného, v podstatě jen ze sdělení žalovaného. Nebyla ověřena výše měsíčního příjmu žalovaného, nebyly ověřovány ani měsíční výdaje sdělené právnímu předchůdci žalobce žalovaným. Nadto z žádosti žalovaného o předmětný úvěr uvedl žalovaný, že splácí jiný úvěr či úvěry ve výši 5000 Kč. Za této situace bylo na místě zabývat se velmi důkladně tím, zda je k těmto závazkům žalovaný schopen plnit závazky z titulu další smlouvy o úvěru. Na celé věci nic nemění skutečnost, zda vyl žalovaný právním předchůdcem žalobce lustrován v databázi [příjmení] či jiných databázích, neboť z pouhé lustrace v databázích nelze odvodit konkrétní výši pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalovaného. Podle názoru soudu tedy právní předchůdce žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, že s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce se k ústnímu jednání soudu nedostavil a soud jej tedy nemohl poučit ve smyslu § 118a o.s.ř. o neunesení důkazního břemene ohledně řádného ověření majetkové situace žalovaného, a tedy jeho schopnosti předmětný úvěr splácet. 7. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že právní předchůdce žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, že by posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen žalobci vydat, tj. zaplatit. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy o úvěru za žalovaným byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 62 044,55 Kč, když žalovaný z titulu této smlouvy uhradil částku 60 549 Kč, a je proto povinen zaplatit žalobci již pouze částku 1 495,55 Kč představující prostředky, které byly žalovanému z titulu shora uvedené smlouvy poskytnuty a které zůstaly žalovaným nezaplaceny. Žalovaný tvrzení žalobce ohledně výše poskytnutých peněžních prostředků nevyvrátil, zůstal ve věci zcela nečinný. Co do zbylé žalobcem