28 C 116/2023-19 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 20.4.2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku 26 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 840 za období od 16.7.2022 do 21.7.2022 a dále z částky 26 800 Kč za období od 22.7.2022 do zaplacení a rovněž náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že dne 22.4.2022 došlo mezi žalobcem a žalovanou k uzavření rámcové kupní smlouvy č. 2022 [číslo] [spisová značka] na dodávky piva Budějovický Budvar a případně i dalšího zboží žalobce. Ačkoliv je v kupní smlouvě uvedeno, že zboží bude hrazeno v hotovosti oproti jeho vydání, došlo na základě dohody mezi žalobcem a žalovanou k dodání zboží na fakturu na místo dodání oproti hotovému zaplacení. Na dodané zboží byla vystavena faktura s [číslo] znějící na částku 72 944 Kč se splatností 15.7.2022. Kontrolou účetních dokladů bylo zjištěno, že fakturovaná částka byla částečně ponížena dvěma zápočty v celkové výši 46 144 Kč, a to dne 14.7.2022 ve výši 45 104 Kč a dne 21.7.2022 ve výši 1 040 Kč. Aktuální dlužná částka pohledávky činí ke dni podání žaloby 26 800 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná pohledávku ve lhůtě splatnosti neuhradila, poslal žalobce žalované výzvu k uhrazení dlužné faktury ve výši 26 800 Kč, a to dne 30.3.2023 do datové schránky. Ke dni podání žaloby nebylo uhrazeno nic. Žalobci z důvodu prodlení žalované se zaplacením celkové částky 26 800 Kč současně vznikl nárok na příslušenství ve formě úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády jdoucím z částky 27 840 Kč za období od 16.7.2022 do 21.7.2022 a dále z částky 26 800 Kč jdoucí za období od 22.7.2022 do zaplacení. Protože nedošlo k vypořádání výše určeného peněžitého závazku, který je žalovaná povinna plnit, žalobci nezbývá než vymáhat dlužnou částku 26 800 Kč s příslušenstvím po žalované soudní cestou. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou jako podnikateli a týkala se jejich podnikatelské činnosti, žalobce a žalovaná využili práva prorogace a podle čl. 7 kupní smlouvy si pro projednávání a rozhodování sporu sjednali místní příslušnost soudu I. stupně podle sídla žalobce, namísto obecného soudu žalované. 2. Okresní soud v Českých Budějovicích ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit doporučeně do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením téhož soudu zrušen s tím, že účastníci byli zároveň vyzváni, aby se ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že účastníci se na výzvu soudu žádným způsobem nevyjádřili, soud proto ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 OSŘ předpokládal, že účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a OSŘ. 3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku na žalobce, dále rámcové kupní smlouvy, faktury – daňového dokladu znějícího na částku 72 944 Kč splatnou dne 15.7.2022, výzvy k úhradě dlužné faktury ze dne 30.3.2023 a doručenky datové zprávy včetně výpisu z obchodního rejstříku na žalovanou má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová kupní smlouva, přičemž žalobce dodal na základě faktury ze dne 2.7.2022 žalované zboží za částku 72 944 Kč splatnou dne 15.7.2022. Dále má soud za prokázané, že výzvou ze dne 30.3.2023 vyzýval žalobce žalovanou k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 26 800 Kč, a to nejpozději dne 13.4.2023. 4. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2079 a násl. OZ. Nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení ze žalované částky pak vyplývá z ustanovení § 1970 OZ ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Vzhledem k tomu, že žaloba byla shledána důvodnou a že žalovaná neuvedla žádná tvrzení a neoznačila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že žalovanou částku, byť alespoň z části uhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 OSŘ, podle kterých soud plně úspěšnému žalobci přiznal vůči neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši zaplaceného soudního poplatku v částce 1 340 Kč, dále ve výši paušální náhrady hotových výdajů podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění, po 100 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 200 Kč za 2 úkony právní služby (sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), celkem tak bylo žalobci vůči žalované přiznáno na náhradě nákladů tohoto řízení 1 540 Kč. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ.