31 C 20/2023-38 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 58 500,64 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], dne [datum], na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Na den [datum] svolal soud jednání, k němuž se žalobce ani žalovaná nedostavili. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná se nedostavila bez omluvy, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno na adresu trvalého pobytu (doručeno fikcí dne [datum]). 4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: 5. Žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, a to prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], tedy prostřednictvím komunikace na dálku. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu a faktury – platební informace s [variabilní symbol] splatné dne [datum]). 6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a následného dodatku – seznamu postoupených pohledávek postoupila společnost [právnická osoba] svou pohledávku za žalovanou žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně výpisu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). 7. Soud má z předložených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli shora uvedenou smlouvu, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, které však žalovaná žalobkyni ani její právní předchůdkyni nevrátila, což měla učinit nejpozději do [datum], své závazky tak neuhradila řádně a včas. 8. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobce nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby soudu prokázala, že zaplatila řádně a včas. Žalovaná však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. 9. Co se týče zbytku žalovaného nároku, tak pokud žalobkyně ve své žalobě tvrdí, že žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 58 500,64 Kč, pak z přiložených důkazů lze ale dovodit, že částka 58 500,64 Kč není čerpaným úvěrem, ale souhrnnou výší dluhu, která kromě jistiny obsahuje i řadu dalších nároků (úroky a náhrada účelně vynaložených nákladů). Žalobkyně si však své tvrzení zcela zjednodušuje a nevysvětluje, jak k částce ve výši 58 500,64 Kč dospěla. 10. Ze žalobních tvrzení (a dokonce ani z důkazů) není zřejmé, z jakého důvodu žalobkyně požaduje„ po zohlednění případných dílčích plateb ze strany“ (patrně žalované) částku 58 500,64 Kč, když výši„ případných“ úhrad žalobkyně neuvádí a tato částka nevyplývá ze žádných relevantních důkazů (a to ani z jediné, údajně poslední, doložené faktury ani z přiložené tabulky pod názvem souboru„ [číslo]“, kterou žalobkyně neoznačuje ani nevysvětluje). Není na soudu, aby ze skupiny předložených důkazů, na které žalobkyně v textu žaloby ani neodkazuje, vybíral, které důkazy mají prokazovat které tvrzení nebo dokonce, aby si z předložených důkazů chybějící tvrzení domýšlel. 11. Konečně pak žalovaná ani nijak neprokazuje svá tvrzení k otázce ověření úvěruschopnosti žalované poskytovatelem úvěru. 12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohl jí soud poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o nutnosti dotvrdit a prokázat shora uvedené skutečnosti. Žalobkyně proto co do částky 18 500,64 Kč (to je částky nad rámec žalovanou prokazatelně čerpaného úvěru) neunesla břemeno důkazní v ani břemeno tvrzení. Je pravdou, že žalobkyně ve své omluvě z jednání ze dne [datum] uvádí, že v případě, že by soud na jednání konaném v nepřítomnosti žalobkyně nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, žádá žalobkyně v souladu s principem předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudu soud, aby před konáním jednání vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů a poskytl jí k tomu přiměřenou lhůtu. Soud však nemá povinnost žalobkyni vyzývat k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a o.s.ř. v jiné fázi řízení, než na jednání a z hlediska předvídatelnosti postupu soudu mohlo žalobkyni napovědět již to, že soud nařídil jednání (nepostupoval podle § 115a o.s.ř.) a již dříve v obdobných věcech (23C 243/2022, 23 C 289/2022) žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů v obdobném rozsahu vyzýval. Žalobkyně si proto musí být nepochybně vědoma toho, že tento typ jejích žalob je z její strany více než zjednodušující a z hlediska náležitostí nedostatečný. Co do zbytku žalovaného nároku ve výši 18 500,64 Kč proto soud žalobu zamítl. 13. Právně byla věc posouzena podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), tedy dle příslušných ustanovení občanského zákoníku o smlouvě o úvěru a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 14. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy úspěch žalobkyně činil 68,4 % a její neúspěch 31,6 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu vznikl žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 36,8 % Náklady řízení žalobkyně přitom činily 15 989,80 Kč a sestávají z vyměřeného soudního poplatku ve výši 2 341 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 3 460 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 2 368,80 Kč.