31 C 241/2023-34 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 10 743,39 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] pod č. [anonymizováno], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 300 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila a žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. 4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: 5. Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], a to prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], tedy prostřednictvím komunikace na dálku. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum]) Totožnost žalovaného byla při uzavření smlouvy ověřena unikátním SMS kódem. Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] žalovanému finanční prostředky ve výši 6 300 Kč, a to na účet žalovaného č. [bankovní účet] (zjištěno z potvrzení o platbě). Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru 4 443,39 Kč nejpozději do [datum] (Zjištěno ze smlouvy o úvěru). 6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila následně společnost [právnická osoba] svou pohledávku za žalovaným žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně výpisu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). 7. Žalovaný svůj závazek nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem žalobkyni řádně a včas nezaplatil. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. 8. Soud má z předložených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli shora uvedenou smlouvu, jejíž podmínky žalovaný řádně nesplnil. Soud se však zabýval i otázkou řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť uvedený zákon se na předmětnou smlouvu vztahuje (úvěrová smlouva byla uzavřena v době účinnosti zákona se žalovaným jakožto spotřebitelem). Žalobkyně pouze tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla ze strany její právní předchůdkyně ověřena pouze lustrací ve veřejně dostupných databázích, což je samo o sobě nedostatečné, avšak ani toto tvrzení nijak neprokázala. Naopak uvedla, že k tomuto nenavrhuje žádné další důkazy. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. S ohledem na výše uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru posoudil soud uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou a rozhodl o vrácení pouze poskytnuté jistiny, tj. částky 6 300 Kč, spolu s příslušným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny, a to ve lhůtě přiměřené možnostem žalovaného. Tuto lhůtu soud stanovil jako dvouměsíční. Ve zbývajícím rozsahu pak soudu nezbylo než nárok žalobkyně zamítnout. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy úspěch žalobkyně činil 58,5 % a její neúspěch 41,5 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu vznikl žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 17 % Náklady řízení žalobkyně přitom činily 2 252 Kč a sestávají z vyměřeného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech.