9 C 13/2023-18 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou z [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 12 190 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb. Zjistila, že autobus s nejvyšší povolenou hmotností nad 5000 kg, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, ale žalovaná jako jeho vlastník neměla od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vznikl jí tak nárok na příspěvek ve výši 11 890 Kč a na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná příspěvek na základě výzvy odeslané [datum] neuhradila. Žalovaná na uplatněný nárok ve výši 12 190 Kč i přes upomínku žalobkyně nic neuhradila. 2. Za situace, kdy na základě usnesení soudu z [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nastala dle § 101 odst. 4 o. s. ř. fikce souhlasu účastníků s rozhodnutím věci bez jednání, přičemž byl předložen dostatek listinných důkazů umožňujících ve věci rozhodnout bez jednání, postupoval soud dle § 115a o. s. ř., ve věci nenařídil jednání a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Na jejich základě má soud za prokázané, že v uplatněném období od [datum] do [datum] byla žalovaná zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel autobusu [registrační značka], [VIN kód] s nejvyšší povolenou hmotností nad 5000 kg (zjištěné údaje o vozidle a povinných osobách, informace [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] z [datum]), přičemž v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, když žalovaná jeho sjednání ani netvrdila. Žalobkyně výzvou z [datum] vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku ve výši 11 890 Kč (uvedená výzva a doklad o doručení) Žalovaná nic neuhradila. 4. Na základě uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 5. Dle § 1 odst. 2a zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v tomto registru, s výjimkou doby, kdy je zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je odcizené. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti, vyjma případu, kdy vozidlo bylo odcizeno. Dle odstavce 2 téhož ustanovení při určení osoby povinné zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla je jeho provozovatelem. Dle odstavce 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 6. Žalovaná byla v uplatněném období od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž nesplnila svoji povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. jí tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 11 890 Kč, a to s ohledem na výši denní sazby dle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Příspěvek se stal splatný na základě výzvy žalobkyně z [datum]. 7. Žalované dále dle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. 8. Celkem tedy žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 190 Kč, ze které žalovaná nic neuhradila. 9. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou jejího peněžitého dluhu jí zároveň dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši za dobu, kdy žalovaná již byla v prodlení s úhradou dluhu. 10. Soud tedy uzavřel, žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči žalované neuhrazenou pohledávku ve výši 12 190 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšné žalované. Náhradu nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacení soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč.