27 C 318/2023-35 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky, každý s podílem o velikosti jedné poloviny vzhledem k celku pozemku parc. č. [rok] – zahrada, o výměře 6 925 m2, zapsaném na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Týn nad Vltavou u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice. Žalobce uvedl, že naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnictví spatřuje ve skutečnosti, že nemovitost je v současné době zapsaná v katastru nemovitostí ve společném jmění manželů a rozhodnutí soudu je nezbytné ke změně zápisu v katastru nemovitostí, když zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Žalobce a žalovaná jsou bývalými manželi, manželství uzavřeli dne [datum] a toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 vydaným pod sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], došlo ke zrušení společného jmění manželů (tehdy ještě jako bezpodílového spoluvlastnictví účastníků řízení jakožto manželů). S ohledem na skutečnost, že uplynula zákonem stanovená doba od zániku bezpodílového spoluvlastnictví účastníků, je nemovitost nikoliv ve společném jmění účastníků, ale v podílovém spoluvlastnictví se spoluvlastnickým podílem každého z účastníků o velikosti jedné poloviny vzhledem k celku. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala. Uvedla, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. Žalovaná taktéž dále uvedla, že před podáním žaloby neobdržela předžalobní výzvu k podepsání souhlasného prohlášení a žalobce tak podle názoru žalované nesplnil svou zákonnou povinnost a neinformoval ji o potenciálně hrozícím sporu. Žalovaná dále uvedla, že nezpochybňuje, že dne [datum] bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne [datum], a že k rozvodu manželství došlo na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. [číslo jednací]. Taktéž žalovaná uvedla, že nerozporuje ani skutečnost, že byl vydán Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] rozsudek, kterým došlo ke zrušení tehdy bezpodílového spoluvlastnictví účastníků jakožto manželů. Žalovaná dále uvedla, že existuje rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka], kterým bylo rozhodnuto o opětovném zahrnutí několika nemovitostí do společného jmění účastníků. 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 4. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že jím bylo rozvedeno manželství žalobce a žalované uzavřené dne [datum]. 5. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že jím bylo zrušeno bezpodílové spoluvlastnictví žalobce a žalované jakožto manželů, kteří uzavřeli manželství dne [datum]. 6. Z úplného výpisu z katastru nemovitostí bylo soudem zjištěno, že pozemek parc. č. [rok] v obci [obec], katastrálním území Týn nad Vltavou, je zapsán na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, a to jako společné jmění žalobce a žalované. K nabytí pozemku došlo oběma účastníky jakožto manželi na základě smlouvy o převodu nemovitosti [anonymizováno] [číslo] [rok]. 7. Z vyrozumění Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaná i žalobce byli vyrozuměni o neúčinnosti návrhu podaného žalobcem dne [datum] na vklad vlastnického práva o velikosti podílu jedné poloviny pro žalobce a jedné poloviny pro žalovanou k parcele č. [rok] v katastrálním území Týn nad Vltavou, s tím, že vkladovou listinou musí být souhlasné prohlášení vyhotovené v souladu s § 66 katastrálního zákona. 8. Další důkazy soud v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí, neboť z nich nečinil žádná skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí ve věci. Pokud jde o žalovanou označený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, sp.zn. [spisová značka], tak tento soud neprovedl pro nadbytečnost, k čemuž se soud blíže vyjádří v rámci odůvodnění rozsudku níže. Provedené důkazy, z nichž soud činil skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí ve věci, hodnotí soud jako věrohodné, byly soudem hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech. 9. Podle § 80 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 10. Podle § 148a odst.2 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.5.1996, soud na návrh zruší bezpodílové spoluvlastnictví manželů v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti. Návrh může podat ten z manželů, který nezískal oprávnění k podnikatelské činnosti. Pokud toto oprávnění mají oba manželé, může návrh podat kterýkoliv z nich. 11. Podle § 149 odst. 4 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.5.1996, nedošlo-li do tří let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebylo-li bezpodílové spoluvlastnictví manželů na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, manželům společných. 12. Podle § 150 odst.4 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2000, nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. 13. Soud se předně vyjadřuje k tomu, z jakého důvodu nevyhověl žádostem žalované o odročení ústního jednání nařízeného na [datum]. Předvolání k uvedenému ústnímu jednání bylo žalované doručeno do její datové schránky dne [datum], tedy téměř měsíc a půl před jednáním. Žalovaná tedy o termínu jednání byla vyrozuměna s více než dostatečným časovým předstihem. Přesto žalovaná teprve dne [datum] požádala o odročení jednání, a to z důvodu, že syn žalované, který podle tvrzení žalované žalovanou zastupuje, potřebuje čas na seznámení se se spisem. Soud tuto žádost nepovažoval za důvodnou, obratem žalované odpověděl, že této žádosti o odročení jednání nevyhovuje, neboť syn žalované, i pokud by skutečně plnou moc žalované k zastupování řízení přijal (což žalovaná ani soudu nedoložila), tak měl dostatečný časový prostor pro seznámení se s obsahem spisu, který není nijak obsáhlý. Dne [datum] soud obdržel další žádost žalované o odročení ústního jednání, a to z důvodu dlouhodobých zdravotních problémů žalované. K žádosti o odročení žalovaná doložila zprávu vydanou dne [datum] praktickým lékařem [titul] [příjmení], z jejíhož obsahu pouze vyplývá, že žalovaná se nemůže dostavit k jednání dne [datum] pro dlouhodobé zdravotní důvody. Ani této žádosti o odročení soud nevyhověl, neboť v daném případě nelze takovou žádost považovat za důvodnou. V souladu s § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Ohledně posouzení důležitosti důvodů pro odročení soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 3358/2007, z jehož závěrů vyplývá, že důležitost důvodu, pro který žádá účastník řízení o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání, není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem § 101 odst.3 o.s.ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování soudního řízení. Dále soud odkazuje na závěry vyslovené Nejvyšším soudem ČR v rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 1366/2015 ze dne 28.5.2015, v souladu s nimiž je potřeba pro konstatování důvodnosti omluvy účasti, resp.neúčasti účastníka u jednání soudu, aby účastník tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tedy takové skutečnos