14 C 277/2025-33 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 78 282,02 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 277,5 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 647,06 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 42 600 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 42 600 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovanou dne , datum, . Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně náležitě přezkoumala úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 7 361 Kč. Spolu s dlužnou jistinou se žalovaná zavázala uhradit také úrok za zapůjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru ve výši 15 % ročně. Žalovaná na tuto pohledávku uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 7 400 Kč, tedy poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Žalovaná na svůj dluh ničeho více neuhradila ani k zaslané předžalobní výzvě žalobkyně.2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . Žalobkyně se dostavila k nařízenému jednání soudu, oproti žalované, která se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o odročení tohoto jednání. Soud proto věc projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalované.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr v 12 měsíčních splátkách po 7 361 Kč, celkem tedy částku ve výši 88 332 Kč představující poskytnuté finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, kapitalizované úroky ve výši 26 214 Kč, poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 710 Kč a doplňkové pojištění ve výši 1 908 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a smluvních podmínek.) Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala od žalované informace o její finanční situaci v rámci žádosti o poskytnutí úvěru, když žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila své příjmy, které doložila složenkami za měsíce , Anonymizováno, . Čisté měsíční příjmy žalované byly zjištěny ve výši , částka, měsíčně, jako další čisté měsíční příjmy domácnosti byla uvedena částka , částka, , přičemž žalovaná uvedla, že má jediný zdroj příjmů, není tedy zřejmé, odkud právní předchůdkyně žalobkyně čerpala další příjem domácnosti ve výši , částka, a jak byla tato výše příjmu ověřena. Žalovaná dále uvedla, že je rozvedená, na mateřské či rodičovské dovolené, nevyživuje žádnou další osobu, bydlí v nájmu, nevlastní osobní automobil, má zřízen bankovní účet, nemá kreditní kartu, nemá spotřebitelský úvěr od jiného poskytovatele a poskytovaný úvěr má sloužit k pokrytí neočekávaných výdajů. V případě měsíčních výdajů žalované právní předchůdkyně žalobkyně kalkulovala s výdaji sdělenými žalovanou v žádosti o úvěr. Žalovaná uvedla jako náklady pouze externí splátky ve výši 1 000 Kč a dále právní předchůdkyně žalobkyně kalkulovala s odhadovanými výdaji ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaná své závazky nesplnila řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem částku ve výši 7 400 Kč (zjištěno z tabulky umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou z titulu uzavřené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, podaným k poštovní přepravě dne , datum, (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, ). Předžalobní upomínka ze dne , datum, byla žalované odeslána dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího lístku).6. Na základě shora uvedených důkazů, které soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. a které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru za shora uvedených podmínek finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky řádně a včas nesplácela a dostala se do prodlení, když celkem právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku ve výši 7 400 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, když při tomto prověřování vycházela z informací poskytnutých žalovanou v zákaznické kartě při žádosti o spotřebitelský úvěr, které si částečně (v případě příjmu žalované) ověřila žalovanou předloženými listinami.7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru byla soudem shledána neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování po žalobkyni uděleném poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s náležitou odbornou péčí, dospěl soud k závěru, že v rozhodované věci právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela svou zákonnou povinnost k ověřování úvěruschopnosti žalované. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k otázce úvěruschopnosti odkázala na žalovanou vyplněnou zákaznickou kartu. Ze zákaznické karty je přitom zřejmé, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ke své finanční situaci předložila dvě složenky, na jejichž základě měla žalovaná dosahovat čistého měsíčního příjmu ve výši 10 000 Kč, neboť v době žádosti o úvěr pobývala na mateřské či rodičovské dovolené. Další příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 50 000 Kč měsíčně, jedná se však o příjmy, o nichž není zřejmé, zda byly právní předchůdkyní žalobkyně jakkoli ověřovány a z jakých zdrojů tyto tvrzené příjmy pocházejí. Právní předchůdkyně žalobkyně také nijak neověřovala výdaje sdělené žalovanou, když pracovala s výší „odhadovaných měsíčních výdajů“, které n