14 C 158/2025-56 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhal, aby soud zrušil spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m², jehož součástí je stavba – budova s číslem popisným: , adresa, ; č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, a k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zahrada, o výměře , Anonymizováno, m², jak jsou tyto zapsány na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, v katastru nemovitostí vedeném , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , právnická osoba, , a vypořádal spoluvlastnictví žalobce a žalovaného tak, že nemovité věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného, který je povinen zaplatit žalobci na vyrovnání spoluvlastnického podílu částku odpovídající ideální 1/4 obvyklé ceny nemovitých věcí, které byly ve zrušeném spoluvlastnictví účastníků. Podanou žalobu odůvodnil žalobce tím, že žalobce vlastní na uvedených nemovitostech spoluvlastnický podíl ve výši ideální 1/4, zatímco žalovaný vlastní spoluvlastnický podíl ve výši ideálních 3/4. Vzhledem k tomu, že dosavadní stav spoluvlastnictví k nemovitostem není dlouhodobě udržitelný, rozhodl se žalobce nadále ve spoluvlastnickém vztahu nesetrvávat a předmětné spoluvlastnictví účastníků zrušit a vypořádat. S tímto postojem žalobce žalovaného seznámil, avšak žalovaný nevyvinul žádnou aktivitu, aby věc řešil, a proto se žalobce na žalovaného obrátil s předžalobní výzvou. Žalovaný v rámci této předžalobní výzvy odmítl žalovaným učiněnou nabídku, podle níž by žalovaný byl ochoten odkoupit podíl žalobce za částku , částka, , neboť odkup za takovou částku nebyl a není pro žalobce akceptovatelný. Žalobce však žalovanému sdělil, že je ochoten žalovanému svůj podíl prodat za tržní cenu, která bude stanovena znaleckým posudkem. Současně žalobce žalovanému sdělil, že pokud by žalovaný s navrhovaným řešením nesouhlasil, je možné prodiskutovat odlišný návrh na vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaný však na předžalobní výzvu žalobce do dne podání žaloby nijak nereagoval, nereagoval ani na další pokusy právního zástupce žalobce o kontakt.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, ani se nedostavil bez omluvy k nařízeným soudním jednáním, přestože mu předvolání k těmto jednáním byla soudem řádně doručena.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:4. Z předžalobní výzvy ve věci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku, která byla podána k poštovní přepravě dne , datum, (zjištěno z dodejky), ve které žalovaného vyrozuměl, že žalobce nadále nehodlá ve spoluvlastnictví setrvávat a nabídl žalovanému, že mu odprodá svůj podíl na nemovitostech za tržní cenu stanovenou znaleckým posudkem, popřípadě je připraven diskutovat jiný návrh řešení ze strany žalovaného.5. Z nahlížení do katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, ve spojení se seznamem nemovitostí na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, s platností dat k , datum, a informací o pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrální území , adresa, zapsaném na LV č. , hodnota, , a informací o pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, zapsaném na LV č. , hodnota, s platností dat k , datum, soud zjistil, že uvedené nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaného, žalobce je vlastníkem podílu o velikosti ideální 1/4 nemovitosti a žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti ideálních 3/4 nemovitosti. Pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, má výměru , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2, jeho součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům. Z katastrální mapy je zřejmé, že rodinný dům je součástí , Anonymizováno, . Pozemek parc. č, Anonymizováno, má výměru , Anonymizováno, m2.6. Z posouzení možnosti reálného rozdělení souboru nemovitostí vypracovaného , právnická osoba, dne , datum, soud zjistil, že soubor nemovitostí není možné reálně rozdělit, neboť přístup k nemovitostem je zajištěn výhradně z přední části pozemku, a to po zpevněné komunikaci z , adresa, . , adresa, část souboru nemovitostí bezprostředně sousedí s pozemky žalovaného, proto by ji žalobce nemohl fakticky využívat. Rozdělením nemovitostí by došlo k výraznému snížení hodnoty obou oddělených částí. Při zohlednění spoluvlastnických podílů žalobce a žalovaného by žalobce získal převážně část pozemku zastavěnou řadovým obytným domem ve velmi špatném technickém stavu, přičemž nelze vyloučit ani potřebu budoucí demolice, která je naopak velmi pravděpodobná. Případná oddělená zadní část by nepostrádala pouze řádný přístup k nemovitosti, ale také plnohodnotné napojení na elektrickou síť, vodovodní řad a kanalizační síť, neboť inženýrské sítě jsou vedeny z , adresa, (vodovod, zejména pak elektrická přípojka). Dle uvedeného závěru je stavební objekt z hlediska stavebního a technického v zásadě nerozdělitelný, neboť disponuje společnými nosnými konstrukcemi a sdílenými technickými rozvody, postrádá samostatné vstupy či vjezdy. Pozemek je vzhledem k podílu spoluvlastníků nedostačující k vytvoření dvou samostatných stavebních parcel, což bylo nezávazně konzultováno na příslušném stavebním úřadě v , adresa, . Není možné reálně zajistit samostatný a plnohodnotný přístup ke všem případně odděleným částem. Rozdělením nemovitostí by vznikly části, které by nebyly samostatně obchodovatelné, ani prakticky využitelné. Současně by realizací rozdělení došlo k naprosto zásadnímu snížení tržní hodnoty dotčených nemovitých věcí.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí, kdy spoluvlastnický podíl žalobce na uvedených nemovitostech činí ideální 1/4, spoluvlastnický podíl žalovaného na uvedených nemovitostech pak činí ideální 3/4. Žalobce nadále nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, před podáním žaloby jednal se žalovaným a pokoušel se docílit dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitostem v rámci mimosoudního jednání, avšak mezi žalobcem a žalovaným k žádné dohodě nedošlo. V řízení bylo zjištěno, že rozdělení nemovitostí není dobře možné.8. Podle § 1140 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.9. Podle § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.10. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže jí soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.11. Soud provedené důkazy hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba na zrušení vypořádání spoluvlastnictví je opodstatněná. V rozhodované věci je namístě zdůraznit, že zákonná úprava spoluvlastnictví vychází ze zásady, podle níž nelze žádného ze spoluvlastníků nutit, aby nadále ve spoluvlastnickém svazku setrvával. Soud v projednávané věci neshledal žádnou zákonnou překážku, která by bránila zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, jak je uvedeno v ustanovení § 1140 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil a žalobce neuvedl žádné skutečnosti, ani takové skutečnosti nebyly soudem zjištěny, které by nasvědčovaly tomu, že žalobce zvolil pro podání žaloby, kterou se domáhá zrušení spoluvlastnictví účastníků, nevhodnou dobu nebo že by podanou žalobou sledoval nepoctivý záměr v podobě způsobení újmy žalovanému. Z postoje obou účastníků řízení je zřejmé, že žádný z nich nadále nehodlá ve spoluvlastnictví setrvávat. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku zrušil podílové spoluvlastnictví obou účastníků.13. Ke způsobu vypořádání spoluvlastnictví je namístě konstatovat, že soud při takovém vypořádání není vázán návrhy účastníků o tom, jak se má vypořádání provést a může se rozhodnout i pro jiný dle soudu vhodnější způsob vypořádání, než jaký byl účastníky navržen. V rozhodované věci žalobce opakovaně sdělil soudu k jeho dotazu při soudním jednání, že nemá zájem převzít nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ani se nedostavil k nařízenému soudnímu jednání. Za situace, kdy soudu není známo stanovisko žalovaného, nemohl soud vyhovět návrhu žalobce a přikázat nemovité věci do výlučného vlastnictví žalovaného. Z ustanovení § 1147 občanského zákoníku vyplývá,