14 C 407/2025-39 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 101 641,69 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 128,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 198,55 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 101 641,69 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 99 965,69 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , Anonymizováno, , která byla dne 3.7.2024 uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně náležitě přezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 1 953,99 Kč včetně pojištění, počínaje dnem 20.8.2024. Spolu s dlužnou jistinou se žalovaný zavázal uhradit také úrok za zapůjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru ve výši 14,40 % ročně. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a vyzvala žalovaného k okamžitému splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy, a to dopisem ze dne 27.12.2024. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.5.2025 byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 21.5.2025 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6.6.2025. Žalovaný na své dluhy ničeho více neuhradil ani k zaslané předžalobní výzvě žalobkyně.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, ani se nedostavil k nařízenému soudnímu jednání.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:4. Dne 3.7.2024 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč na úvěrový účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 1 953,99 Kč, z nichž částka 1 759,99 Kč představuje splátku úvěru a částka 194 Kč pojištění. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a sazebník. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 3.7.2024.) Před uzavřením smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně klíčové informace o uzavírané smlouvě (zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Ze žádosti o úvěr ze dne 3.7.2024 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním domě či bytě, celkový měsíční příjem domácnosti činí 64 000 Kč, průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činí 24 563 Kč, žalovaný je zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 21.11.2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala od žalovaného informace o jeho finanční situaci v rámci žádosti o poskytnutí úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně provedla matematický model výpočtu úvěruschopnosti a dospěla k závěru o maximální výši měsíční splátky v částce 15 557 Kč. Z hodnocení úvěruschopnosti klienta soud dále zjistil, že příjem žalovaného ve výši 24 563 Kč byl ověřen z doloženého dokladu o příjmu, dosavadní interní splátky žalovaného činily 0 Kč a měsíční splátka pro poskytovaný úvěr by činila 1 759,99 Kč. Z potvrzení o výši příjmu žalovaného ze dne 2.7.2024 soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou a průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce činí 24 563 Kč, srážky ze mzdy prováděny nejsou. Žalovaný své závazky nesplnil řádně a včas, když na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku ve výši 1 988,30 Kč (zjištěno z platební historie). Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 29.12.2024 právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.5.2025 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek, dohodou o úplatě ze dne 14.5.2025 a potvrzením o úplatě ze dne 21.5.2025 má soud za prokázané, že pohledávky za žalovaným z titulu uzavřené smlouvy o úvěru byly postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27.5.2025 podaným k poštovní přepravě dne 6.6.2025 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27.5.2025 včetně poštovního podacího lístku ze dne 6.6.2025). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní upomínkou ze dne 25.8.2025 podanou k poštovní přepravě téhož dne (zjištěno z předžalobní výzvy a poštovního podacího lístku).6. Provedené důkazy soud posoudil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu § 132 o.s.ř.7. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru za shora uvedených podmínek finanční prostředky ve výši 100 000 Kč na úvěrový účet. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácel a dostal se do prodlení, když celkem právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku ve výši 1 988,30 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když při tomto prověřování vycházela z informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, které si částečně ověřila, a to ohledně výše příjmu, výpisy z účtu žalovaného.8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 3.7.2024 byla soudem shledána neplatnou ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování bylo žalobkyni při jednání soudu soudem uděleno poučení o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s náležitou odbornou péčí. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k otázce úvěruschopnosti k udělenému poučení soudu odkázala na dříve označené důkazy a ničeho dále nedoplnila.12. Ze žádosti o úvěr ze dne 3.7.2024 a z hodnocení úvěruschopnosti klienta je přitom zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla ověření průměrné výše příjmu žalovaného ze zaměstnání v deklarované výši 24 563 Kč měsíčně, celkové příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 64 000 Kč měsíčně, jedná se však o příjmy, o nichž není zřejmé, zda byly právní předchůdkyní žalobkyně jakkoli ověřovány a z jakých zdrojů tyto tvrzené příjmy pocházejí. Právní předchůdkyně žalobkyně také nijak neověřovala výdaje žalovaného, přestože žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí ve vlastním domě či bytě, j