23 C 138/2025-55 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 93 103,98 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, , a žalovanou dne 4.1.2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a přes řádné předvolání se k jednání nedostavila. Soud proto ve věci rozhodl v její nepřítomnosti.3. Po provedeném dokazování zjisti soud tento skutkový stav:4. Dne 4.1.2024 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, vystupující pod obchodním označením , Anonymizováno, , se žalovanou smlouvu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě bylo žalované umožněno opakovaně čerpat finanční prostředky až do výše 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem ve stanovených splátkách. Celkem načerpala částku 82 929,39 Kč (dne 4.1.2024 částku 7 000 Kč, dne 5.1.2024 částku 73 000 Kč a dne 15.2.2024 částku 1 984,07 Kč). (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , smluvních podmínek, standardních informací o spotřebitelském úvěru, fotografie dokladu totožnosti s fotografií žalované a z potvrzení o provedení transakce.)5. Žalovaná neplnila podmínky smlouvy řádně a včas, splátky řádně nehradila a na svůj dluh uhradila pouze částku 10 572,71 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva ze smlouvy a dluh žalované ke dni 17.7.2024 zesplatnila. (Zjištěno z výzvy před zesplatněním dluhu a z tabulky umoření.)6. Pohledávka původní věřitelky přešla ke dni 27.1.2025 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025 na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025 včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27.1.2025 včetně dokladu o odeslání). Žalovaná na pohledávku žalobkyně ničeho dalšího neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 16.4.2025 (zjištěno z předžalobní upomínky z 16.4.2025 včetně dokladu o odeslání).7. Soud má z předložených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli shora uvedenou smlouvu, jejíž podmínky žalovaná řádně nesplnila. Soud se však zabýval i otázkou řádného posouzení úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Uvedený zákon se na předmětnou smlouvu vztahuje, neboť smlouva byla uzavřena v době účinnosti zákona se žalovanou jakožto spotřebitelem.8. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalované ze strany její právní předchůdkyně ověřena s tím, že ke svým tvrzením nepředložila žádné důkazy. Soud proto při jednání dne 12.1.2025 vyzval žalobkyni v souladu s § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k tomu, zda a jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních listin byly ověřovány příjmy a především výdaje žalované. Soud zároveň poučil žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně však jiná tvrzení ani důkazy nedoplnila s tím, že dosavadní považuje za dostatečné.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31.12.2023: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. S ohledem na výše uvedené skutkové i právní závěry proto soud posoudil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou. Na straně žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které představují peněžní prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna žalobkyni vydat, tj. zaplatit. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy za žalovanou byla žalobkyni postoupena, z čehož je nutné dovodit i aktivní legitimaci žalobkyně ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 82 929,39 Kč, přičemž žalovaná uhradila jen 10 572,71 Kč. Z toho důvodu uložil soud povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 72 356,68 Kč a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.12. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, byla neaktivní. Jaké jsou možnosti žalované úvěr splácet netvrdila ani žalovaná, ani žalobkyně. Soud proto v daném případě uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 72 356,68 Kč v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, které soud považuje s ohledem na dlužnou částku za přiměřeně vysoké, avšak pod ztrátou výhody splátek. Tzn., že nesplní-li žalovaná některou splátku, má žalobkyně právo požadovat celou pohledávku, přičemž toto právo může uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky (obdobně režimu § 1931 o.z.). První splátku stanovil soud na 2. kalendářní měsíc po právní moci tohoto rozsudku, a to s ohledem na výrok III o náhradě nákladů řízení.13. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitla v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, .14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy úspěch žalobkyně činil 57 % a její neúspěch 43 % (zamítnuté nároky na úroky byly vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu). Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu vznikl žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 14 %. Náklady řízení žalobkyně přitom činily 26 419,60 Kč a sestávají z vyměřeného soudního poplatku ve výši 3 236 Kč, z odměny zástupce za 4 úkony právní služby po 4 340 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva a účast na jednání) podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 4 tzv. režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 4 023,60 Kč.