27 C 27/2026-37 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 161205 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, .. Na základě shora uvedené smlouvy čerpal žalovaný prostředky ve výši 150 000 Kč. Žalovaný neplnil své závazky ze smlouvy, neboť poskytnuté prostředky spolu se sjednanou odměnou za jejich poskytnutí řádně nehradil. Žalovaný zaplatil z titulu shora uvedené smlouvy pouze částku 36 985 Kč, zbytek dlužné částky neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu.2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru žalovanému s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, kdy právní předchůdce žalobce vycházel z informací sdělených žalovaným a taktéž nahlédl do databází a registrů. Žalovaný sdělil právnímu předchůdci žalobce, že pobírá příjem ve výši 39 953,90 Kč měsíčně a hradí náklady na bydlení ve výši 500 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl ověřen pracovní smlouvou a výplatními páskami. Dále bylo zjištěno, že žalovaný má povinnost hradit další závazky, a to splátkou ve výši 848 Kč.3. Žalovaný k věci uvedl, že se nachází ve výkonu vazby, v současné době není proto schopen svůj dluh vůči žalobci splnit. Žalovaný požádal o uložení splátek, které by podle svého tvrzení začal hradit poté co bude propuštěn z vazby či umístěn do výkonu trestu.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru COFIAUTO, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč na nákup vozidla Volkswagen Golf. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 18,61% ročně, a to ve splátkách po 2845 Kč měsíčně ( zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru COFIAUTO uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., a žalovaným dne , datum, , a dále z výpisu z účtu společnosti , právnická osoba, .) Před uzavřením smlouvy o úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným, podle nichž činil příjem žalovaného částku 39 953,90 Kč měsíčně, a pravidelné měsíční výdaje žalovaného představovaly nájemné ve výši 500 Kč měsíčně a splátky úvěrů ve výši 848 Kč měsíčně. Žalovaným uvedené informace byly ověřeny z výplatních pásek a z příslušných databází a registrů ( zjištěno ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti ). Z výplatní pásky žalovaného za měsíc květen 2022 a červen 2022 bylo zjištěno, že žalovaný měl za květen 2022 příjem ve výši 2 151,22 EUR hrubého a za měsíc červen 2022 příjem ve výši 2 043,25 EUR hrubého. Žalovaný své závazky ze smlouvy o úvěru neplnil, když sjednané splátky nehradil, právní předchůdce žalobce proto od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky (zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalovanému). Pohledávka za žalovaným z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy a dále z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalovanému). Žalovaný poté žalobci neplnil ani přes zaslanou předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( dále jen jako „o.z.“ ) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.8. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi právním předchůdcem žalobce jakožto poskytovatelem úvěru a žalovaným jakožto spotřebitelem byla uzavřena smlouva o úvěru na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému, resp. v jeho prospěch, peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč. Prostředky byly poskytnuty žalovanému na nákup vozidla a k jejich poskytnutí došlo přímo na účet prodejce. Aktivní legitimace žalobce k podání žaloby vyplývá ze skutečnosti, že pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena.9. S ohledem na skutečnost, že žalovaný uzavíral smlouvu o úvěru z pozice spotřebitele, zabýval se soud ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Předně je nutné zohlednit, že právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu o úvěru s žalovaným v době, kdy žalovaný již měl mít jiné závazky, na které měl splácet měsíčně částku 848 Kč. Bylo tedy na místě o to důkladněji zkoumat, zda je žalovaný schopen spolu s již existujícími závazky hradit ještě závazek další. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce dostatečně zjistil a ověřil výši příjmu sděleného žalovaným. Z provedeného dokazování však již nelze učinit závěr o tom, že byly dostatečným způsobem ověřeny pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Z tvrzení žalobce je evidentní, že ohledně zjištění výše pravidelných měsíčních výdajů žalovaného právní předchůdce žalobce vyšel pouze z informací od žalovaného, aniž by se zabýval ověřením konkrétních pravidelných měsíčních výdajů žalovaného. Z lustrací v databázích nebylo možné ověřit výši pravidelných měsíčních výdajů žalovaného spojených se zajištěním základních životních potřeb jako je bydlení, strava či ošacení. Navíc částka 500 Kč sdělená žalovaným jakožto náklady na bydlení se soudu jeví jako neúměrně nízká a neodpovídající nákladům, které je nutné běžně v souvislosti s bydlením vynakládat. S ohledem na nedostatečné ověření pravidelných měsíčních výdajů žalovaného nelze konstatovat, že byla právním předchůdcem žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné hledět na uzavřenou smlouvu o úvěru jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen žalobci z