27 C 9/2026-37 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 31471Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve znění dodatků, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . Na základě shora specifikované smlouvy ve znění jejích dodatků byly žalované poskytnuty prostředky v celkové výši 26 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnuté prostředky spolu s odměnou za jejich poskytnutí do , datum, . Svůj závazek však žalovaná nesplnila, neboť poskytnuté prostředky ve sjednané lhůtě nezaplatila.2. Podáním ze dne , datum, vzal žalobce podanou žalobu zpět co do zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to s odůvodněním, že žalovaná částku ve výši 3000 Kč již před podáním žaloby zaplatila.3. Ve výroku I rozsudku shora soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, a to v souladu s § 96 odst.1,2 o.s.ř.4. Žalovaná k věci uvedla, že na základě shora uvedené smlouvy čerpala prostředky ve výši 26 000 Kč, a zaplatila 3 000 Kč, zbytek dlužné částky zůstal ze strany žalované nezaplacen s ohledem na její tíživou finanční situaci. Dále žalovaná uvedla, že poskytnuté prostředky je schopna žalobci splácet částkou ve výši 1 000 Kč měsíčně. V měsíci březnu 2026 žalovaná naposledy obdržela rodičovský příspěvek, který byl ve výši 13 000 Kč, od dubna 2026 již rodičovský příspěvek mít nebude, nemá nárok na podporu, ani pakliže by se přihlásila na Úřad práce. Zaměstnání hledá. Partner žalované je v současné době taktéž bez zaměstnání, ani on nemá nárok na podporu, nicméně i on práci hledá. Žalovaná pobírá příspěvek na bydlení ve výši 13 000 Kč měsíčně, dále příspěvek na každé ze dvou nezletilých dětí ve výši 860 Kč měsíčně. Pokud jde o pravidelné měsíční výdaje, tak to je nájem ve výši 15 000 Kč měsíčně včetně energií. Dále platí žalovaná výdaje za školku ve výši 1 700 měsíčně, má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, a dále má běžné výdaje spojené se stravou a ošacením. Žalovaná si je vědoma, že má více půjček, není schopná tyto vyčíslit.5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, a dále dodatek č., hodnota, ze dne , datum, , dodatek č., hodnota, ze dne , datum, a dodatek č., hodnota, ze dne , datum, . Na základě shora uvedené smlouvy ve znění jejích dodatků byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 26 000Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 5471 Kč, a to do , datum, (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, a shora specifikovaných dodatků, a dále ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Mezi účastníky byla nesporná jak výše poskytnutých prostředků, tak skutečnost, že žalovaná zaplatila z titulu shora uvedené smlouvy částku 3000 Kč. Pohledávka z titulu shora uvedené smlouvy za žalovanou byla postoupena na žalobce, o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne , datum, ( zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, , a žalobcem, přílohy a dopisu ze dne , datum, ). Žalovaná byla vyzvána k úhradě pohledávky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, ).6. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.8. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi právním předchůdcem žalobce jakožto poskytovatelem úvěru a žalovanou jakožto spotřebitelem byla uzavřena smlouva o úvěru. Soud se proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením shora smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet.9. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu a soud jej proto nemohl ve smyslu § 118a o.s.ř. poučit o tom, že neunáší břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně toho, jaká konkrétní zjištění učinil právní předchůdce žalobce ohledně pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalované před uzavřením smlouvy, a dále jakým konkrétním způsobem ověřil výši pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalované.10. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, že byly ověřeny měsíční výdaje žalované natolik dostatečně, aby bylo možné dospět k závěru, že právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné hledět na smlouvu o úvěru jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna žalobci zaplatit v rozsahu, v jakém jej dosud nezaplatila. Žalované byly poskytnuty z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, a žalovaná zaplatila 3000 Kč. Soud proto podané žalobě vyhověl co do zaplacení částky 23000 Kč jakožto žalované poskytnutých prostředků, které zůstaly ze strany žalované nezaplaceny. Co do zbylé žalobcem požadované částky ( tj. pro sjednané poplatky, jiné příslušenství či smluvní pokuty) byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy zamítnuta, neboť se jedná o sankce a poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány. Aktivní legitimace žalobce k podání žaloby vyplývá ze skutečnosti, že pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena, o čemž byla žalovaná vyrozuměna.11. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná uvedla, že je schopna splácet poskytnuté prostředky splátkou ve výši 1 000 Kč měsíčně. Při zohlednění žalovanou sdělených měsíčních příjmů a výdajů, a taktéž s ohledem na výši pohledávky soud dospěl k závěru, že je na místě uložit žalované zaplatit poskytnuté prostředky žalobci ve splátkách po 1000 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.12. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splá