Okresní soud v Českých Budějovicích 28 C 39/2026-31 – Insolvence

Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 19. 2. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí částku 48 751,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky 11,5 % ročně za období od 13. 12. 2025 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností , jméno FO, jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , , Anonymizováno, postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou 12. 12. 2024 Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 48 751,01 Kč, přičemž tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 12. 12. 2025. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně ověřil úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 27. 1. 2026. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované činí celkem 48 751,01 Kč nejpozději splatných dne 12. 12. 2025. Předžalobní výzva byla zaslána žalované 27. 1. 2026.2. Okresní soud v , adresa, ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná včas odpor. Žalovaná uvedla, že získala úvěr v částce 30 000 Kč, a to 12. 12. 2024. Zaplatila na splátkách celkem 35 573 Kč, a to dne 12. 1. 2025 4 400 Kč, dne 13. 2. 2025 4 300 Kč, dne 12. 3. 2025 4 150 Kč, dne 12. 4. 2025 4 100 Kč, dne 12. 5. 2025 4 400 Kč, dne 12. 6. 2025 4 700 Kč, dne 12. 7. 2025 4 700 Kč a dne 12. 8. 2025 4 823 Kč. Žalovaná uvedla, že skutečně došlo ke splnění zákonné povinnosti a přezkoumání úvěruschopnosti v momentě, když v roce 2023 byla ukončena insolvence, když se do dluhu dostala po podvodném vylákání financí přes WhatsApp. Opakovaně si půjčila u nebankovních společností z důvodu podvodu, který řešila Policie ČR. Závěrem uvedla, že je zranitelná, důvěřivá seniorka, opakovaně si napůjčovala finance v rámci podvodu. Společnost , Anonymizováno, mohla při řádném prověření úvěruschopnosti znát způsoby plnění dosavadních dluhů, když tato společnost měla v insolvenčním řízení pohledávku z jiné půjčky. V historii je možné nalézt ukončenou insolvenci z roku 2023. Nárok žalobkyně žalovaná neuznává. V příloze pak předložila listinné důkazy o úhradě splátek.3. Právní zástupkyně žalobkyně v replice ze dne 28. 4. 2026 uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientovi je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovatelnými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, která v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácena částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě těchto skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti žalované o poskytnutí úvěru. Žalovaná čerpala úvěr tak, že dne 12. 12. 2024 jí byla na její účet č. , č. účtu, poskytnuta částka 30 000 Kč, dne 14. 4. 2025 jí byla na stejný účet poskytnuta částka 2 900 Kč, dne 28. 4. 2025 rovněž na stejný účet částka 3 000 Kč a dne 14. 7. 2025 částka 2 290 Kč rovněž na stejný účet. Celkem tak žalobkyně čerpala úvěr ve výši 38 190 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách celkem 35 573 Kč, které byly započteny z části na jistinu a z části na příslušenství. Podle žalobkyně uhradila žalovaná dne 12. 1. 2025 částku 4 400 Kč, dne 13. 2. 2025 4 300 Kč, dne 12. 3. 2025 4 150 Kč, dne 12. 4. 2025 4 100 Kč, dne 12. 5. 2025 4 400 Kč, dne 12. 6. 2025 4 700 Kč, dne 12. 7. 2025 4 700 Kč a dne 12. 8. 2025 4 823 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku v celkové výši 48 751,01 Kč, přičemž tato se sestává z nesplacené jistiny ve výši 32 277,06 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a částek představující úroky ve výši 15 723,95 Kč. Žalobkyně proto na žalobě trvá.4. Okresní soud v Českých Budějovicích ve věci nařídil jednání na 2. 7. 2026, ke kterému předvolal právního zástupce žalobkyně a žalovanou. Právní zástupce žalobkyně se za neúčast u jednání předem omluvil.5. Při prvním jednání soud provedl účastníky předložené listinné důkazy a také opatřený výpis ze statistiky úrokových sazeb úročených úvěrů z kreditních karet zjištěný z webových stránek České národní banky, ze kterého zjistil, že obvyklá výše ročního úroku z úvěru z kreditních karet v měsíci prosinec 2024, kdy byl úvěr mezi účastníky sjednán, činil 24,41 % ročně. Pokud jde o uskutečněné splátky, soud vyšel jednak ze shodných tvrzení účastníků, ale také z provedených důkazů výpisy z účtu. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 12. 12. 2024 bylo zjištěno, že úvěrový rámec byl původním věřitelem ve prospěch žalované otevřen ve výši 30 000 Kč a následně byl dodatkem navýšen na částku 33 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr tak, že dne 12. 12. 2024 načerpala částku 30 000 Kč, dne 14. 4. 2025 částku 2 900 Kč, dne 28. 4. 2025 částku 3 000 Kč a dne 14. 7. 2025 částku 2 290 Kč. Celkem žalovaná načerpala částku 38 190 Kč. Sjednaná výše smluvního úroku činila 0,4026 % denně (146,949 % ročně). Žalobkyně nabyla pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností Multitude Bank p. l. c. (, Anonymizováno, , se , jméno FO, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , , Anonymizováno, , jako postupníkem a novým věřitelem. Žalovaná do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně ověřil úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 27. 1. 2026. Žalovaná provedla celkem , hodnota, splátek úvěru, a to dne 12. 1. 2025 částku 4 400 Kč, dne 13. 2. 2025 částku 4 300 Kč, dne 12. 3. 2025 částku 4 150 Kč, dne 12. 4. 2025 částku 4 100 Kč, dne 12. 5. 2025 částku 4 400 Kč, dne 12. 6. 2025 částku 4 700 Kč, dne 12. 7. 2025 částku 4 700 Kč a dne 12. 8. 2025 částku 4 825 Kč. Celkem tak žalovaná na úvěr zaplatila částku 35 573 Kč. Poskytnutý úvěr byl splatný ke dni 12. 12. 2025.6. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 48 751,01 Kč, jak uvedla žalobkyně v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou z poskytnutého úvěru, přičemž v rámci této pohledávky nabyla i příslušenství jistiny, nicméně žalovaná načerpala v rámci poskytnutého úvěru toliko částku 38 190 Kč, přičemž příslušenství v podobě sjednaného úroku, který byl součástí postoupené pohledávky, nebylo shledáno po právu, jak dále uvedeno.7. Jednání bylo odročeno na 13. 8. 2026, a to za účelem přepočtu splátek úvěru a jejich zápočtu na příslušenství a jistinu poskytnutého úvěru. Soud vyrozuměl o odročení jednání právního zástupce žalobkyně, který se opětovně za neúčast u odročeného jednání omluvil.8. Při odročeném jednání dne 13. 8. 2026 soud provedl důkaz vypočtenými úroky a rovněž zjištěnou výší nesplacené jistiny. Takto soud zjistil, že ke dni 12. 12. 2025 činil nárok žalobkyně 6 269,50 Kč a příslušenství pohledávky pak tvoří zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně za období od 13. 12. 2025 do zaplacení. Uvedenou částku soud zjistil tím způsobem, že z načerpané jistiny úvěru vždy vypočítal výši úroku 24,41 % ročně, jak vyplývá ze statistiky ARAD, přičemž zároveň zohlednil také splátky úvěru, od kterých byl vždy nejdříve odečten úrok a teprve až poté o zbytek splátky ponížena jistina úvěru. Ke dni 11. 8. 2025 tak činila výše dosud nesplacené jistiny po zohlednění úroků a splátek částku 5 793 Kč, přičemž výše úroku ve výši 24,41 % ročně z této částky za období od 12. 8. 2025 do 12. 12. 2025 činil částku 476,50 Kč. Součtem byl zjištěn nárok žalobkyně ke dni 12. 12. 2025 v celkové výši 6 269,50 Kč.9. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2395 a následujících o. z. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ze žalované částky pak vyplývá z ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále podle ust. § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. § 588 o. z.10. Vzhledem k tomu, že ve shora uvedeném rozsahu byla žaloba shledána důvodnou a že žalovaná neuvedla žádná tvrzení a neoznačila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že tuto částku, byť alespoň z části uhradila, soud žalobě v této části vyhověl.11. S ohledem na finanční situaci žalované soud rozdělil plnění na měsíční splátky po 2 500 Kč splatné dne 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení, neboť z výpisů z účtu žalované zjistil výši starobního důchodu 20 409 Kč a výši pravidelných měsíčních plateb, např. SIPO 10 918 Kč12. Vzhledem k tomu, že ve zbývajícím rozsahu byla žaloba shledána nedůvodnou, neboť soud ve smyslu ust. § 588 o. z. i bez návrhu přihlédl k neplatnosti ujednání o výši úrokové sazby, která se zjevně příčila dobrým mravům ve smyslu ust. § 580 odst. 1 o. z., nezbylo než ji v této části zamítnout, když úroková sazba byla sjednána mezi účastníky v rozporu s dobrými mravy a toto ujednání soud považuje za absolutně neplatné, k čemuž se přihlíží z úřední povinnosti.13. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v tomto řízení převážně úspěšná, avšak výslovně se vzdala práva na náhradu nákladů tohoto řízení, soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů tohoto řízení rozhodl tak, že žalované se právo na náhradu nákladů nepřiznává.