30 C 103/2026-22 – Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10 805 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek a poplatek placený provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., a to ohledně vozidla RZ: , SPZ, v období 3. 3. 2025 – 10. 5. 2025 a v období 11. 5. - 6. 8. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nereagoval ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasil.3. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný byl zapsán z registru silničních vozidel jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 850 – 2 500 cm³, RZ: , SPZ, , ke kterému nebylo v období od 3. 3. 2025 do 10. 5. 2025 a v období 11. 5. - 6. 8. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo toto vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 4 485 Kč, poplatku ve výši 300 Kč, dále příspěvku ve výši 6 020 Kč a poplatku ve výši 300 Kč, žalovaný však ničeho neuhradil ani k předžalobní výzvě.4. Rozhodnuto bylo podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o úroku z prodlení pak podle § 1968 a 1970 o.z.5. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 30/2024 Sb., a tím je dána její aktivní legitimace v tomto sporu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel předmětného vozidla, ke kterému nebylo ve výše uvedeném období sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo toto vozidlo evidováno jako provozované. Žalovanému tak ze zákona vznikla povinnost hradit příspěvek ve výši 65 Kč denně podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., což za 69 nepojištěných dní představuje částku 4 485 Kč a za 88 nepojištěných dní částku 5 720 Kč. Dále žalovanému vznikla povinnost uhradit 2 x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 6 téže vyhlášky. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by mu výše uvedené povinnosti nevznikly, ani že svůj dluh uhradil, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky 4 785 Kč a 6 020 Kč.6. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou příspěvků se žalobkyně oprávněně domáhá i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujících po jejich splatnosti.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 400 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a DPH podle § 137 o.s.ř. ve výši 315 Kč.8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.