9 C 1/2026-25 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou z 5. 6. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 38 271 Kč s úrokem z prodlení z titulu nezaplacené pohledávky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastnicemi 18. 2. 2020. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodala žalované v období od 6. 9. 2022 do 31. 5. 2023 elektřinu, za jejíž dodávku byla 8. 6. 2023 vystavena faktura č. , IBAN, na 36 916 Kč, z čehož zbývá zaplatit 33 165 Kč se splatností 22. 6. 2023. Za shodné období byl 24. 7. 2023 vystaven po vyúčtování provozovatelem distribuční soustavy daňový doklad č. , IBAN, na 3 606 Kč se splatností 7. 8. 2023. 21. 3. 2023 byla vystavena faktura č. , IBAN, na 1 500 Kč za služby spojené s odpojením odběrného místa se splatností 4. 4. 2023. Žalovaná uplatněný nárok i přes výzvu žalobkyně z 9. 4. 2025 neuhradila.2. Ve věci byl 8. 7. 2025 vydán elektronický platební rozkaz č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, , ve kterém soud žalované zároveň dle § 114b o.s.ř. uložil povinnost písemně se vyjádřit k žalobě doručované jí spolu s elektronickým platebním rozkazem s tím, že ve vyjádření je povinna uvést, zda uplatněný nárok uznává, popřípadě, zda jej uznává jen zčásti nebo co do základu. Byla upozorněna, že uzná-li nárok, soud rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání. Pro případ, že nárok neuzná, jí byla uložena povinnost ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Byla upozorněna, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude soud mít za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a v takovém případě rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání. Elektronický platební rozkaz s výzvou k vyjádření se k žalobě byl žalované doručen do vlastních rukou 10. 9. 2025.3. Žalovaná doručila soudu 24. 9. 2025 podání, v němž žádala o povolení splátek po 500 Kč měsíčně, neboť je samoživitelka a stará se o dvě nezletilé děti. Uvedla, že je evidována na úřadu práce, po Novém roce by mohla nastoupit do práce a splácet více.4. Žádné další vyjádření, které by obsahovalo náležitosti vyjádření, k jehož podání byla žalované pro případ podání odporu uložena povinnost, žalovaná ve stanovené 30 denní lhůtě soudu nezaslala a ani nesdělila, zda jí v podání vyjádření brání nějaký vážný důvod. Soud proto uzavřel, že se žalovaná bez vážného důvodu na výzvu soudu podle § 114b odst. 1 o.s.ř. včas nevyjádřila tak, jak jí k tomuto vyjádření byla uložena povinnost. Dle § 114b odst. 5 o.s.ř. proto nastala fikce uznání žalobou uplatněného nároku žalovanou.5. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání i tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal dle § 114b odst. 5 o.s.ř. Podle § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Podle § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř., připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.6. Ve věci došlo k naplnění všech zákonných předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání, když nastala fikce uznání žalobou uplatněného nároku žalovanou, přičemž se nejedná o věc, ve které by nebylo možno rozhodnout rozsudkem pro uznání. Soud proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání a žalované uložil povinnost zaplatit žalobou uplatněný nárok ve výši 38 271 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení.7. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. bylo ve věci úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 11 212 Kč. Náhrada je tvořena náhradou za soudní poplatek ve výši 1 532 Kč, odměnou za 2,5 úkonu právní služby po 2 660 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy – 1/2) a náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu. Náhrada, vyjma náhrady za soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Odměna nebyla přiznána za sepis podání z 12. 1. 2026, v němž žalobkyně pouze nesouhlasila se splácením dluhu v měsíčních splátkách po 500 Kč, když se nejedná o podání představující úkon právní služby, za jehož sepis dle advokátního tarifu přísluší odměna.8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. Soud uložil žalované plnění v měsíčních splátkách, ovšem nikoli v žalovanou navrhované výši 500 Kč, s nimiž žalobkyně nesouhlasila, ale ve výši 2 500 Kč. Vyšel z tvrzení žalované, že by od ledna 2026 měla nastoupit do práce a mohla by splácet více. Z toho vyšel soud při stanovení výše splátek, když přihlédl i k tomu, že úhrada dlužného nároku v uložených splátkách by se neměla negativně projevit v majetkové situaci žalobkyně. Navíc za situace, kdy splátky byly stanoveny pod ztrátou jejich výhody. Delší lhůta k plnění byla s přihlédnutím k žalovanou tvrzené její majetkové situaci stanovena i pro úhradu nákladů řízení.