15 C 20/2020-27 — Okresní soud v Chebu

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] [anonymizována dvě slova], ve znění doplnění žaloby ze dne [datum]. [anonymizována dvě slova], na zaplacení složené pohledávky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do [datum] [anonymizována dvě slova], který kapitalizovala v částce [částka]. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu v písemné formě podpisem vyplněného formuláře pojistného produktu, označeného [číslo]. Předmětem smlouvy bylo„ [typ pojištění] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ od [datum]. Bylo sjednáno pojistné [částka] za měsíční pojistné období. Žalovaný neuhradil pojistné za dobu od [datum] [anonymizováno] do [datum], které bylo žalováno v částce [částka]. Dále žalobkyně uvedla, že k dlužnému pojistnému účtovala poplatek spojený s ukončením pojistné smlouvy v částce [částka] na základě čl. 14 odst. 7 pojistných podmínek produktu. Ohledně poplatku žalobkyně dále uváděla, že stanovuje paušální výši náhrad spojených se zánikem pojištění. Úrok z prodlení byl žalován v zákonné výši ode dne splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně (jejíž neúčast jako jediné byla předem omluvena) a její zástupkyně se nedostavil ani k nařízenému jednání. 3. Předně je třeba uvést, že rozsah žalobních tvrzení je minimální proto, aby soud byl vůbec schopen žalobu věcně projednat. Žalobkyně jednak neuvedla v podstatě žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné hodnotit sjednanou smlouvu jako pojistnou. Přívlastek pojistná je již výsledkem právního posouzení, kdy je konkrétní ujednání podřazeno pod zákonem stanovený typ smlouvy. Jen z toho, že žalobkyně označila žalovaného jako pojistníka a sebe za druhou stranu smlouvy lze usoudit, že to měl být právě žalovaný, kdo se ve smlouvě zřejmě zavázal platit žalované pojistné žalobkyni, jakožto pojistitelce. 4. Překleneme-li se přes tento nedostatek žalobních tvrzení, je zřejmé, že žalobkyně se zřejmě domáhala zaplacení sjednaného pojistného a poplatku se zákonným příslušenstvím. Netvrdila totiž nic o konkrétních (hmotněprávních) nákladech, jež by jí v souvislosti s uplatněním nároku na pojistné vznikly a ohledně částky [částka] tudíž nejde o příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“). Vždy by se tedy mělo jednat o plnění peněžité povinnosti, k jejichž plnění se žalovaný měl zavázat v písemné smlouvě účastníků (viz tvrzení o podpisu formuláře). Bez ohledu na to, zda je možné skutková tvrzení podřadit pod právní režim nároku na pojistné podle § 2758 a násl. OZ, nebo se jednalo o smlouvu zákonem typově neupravenou, pramenila by platební povinnost žalovaného ze zásady: smlouvy zavazují (pacta sund servanda), vyjádřené pozitivně v § 1759 věta první OZ. 5. Žalobě však nebylo možné vyhovět ani z tohoto obecného pohledu. Dokazováním totiž soud nezjistil, že by se žalovaný k žalovaným platebním povinnostem zavázal. Žalobkyně k prokázání všech svých tvrzení v žalobě hromadně označila zřejmě (výslovné uvození důkaz totiž nebylo před jejich seznamem uvedeno) tyto důkazy, resp. správně důkazní prostředky: Pojistka [číslo] ze dne [datum], Upomínka s upozorněním na možnost zániku pojištění pro nezaplacení pojistného, Dopis žalobce ze dne [datum] (Zánik pojištění), Pojistné podmínky produktu [typ pojištění] [anonymizována dvě slova], Kopie plné moci advokáta [titul] [jméno] [příjmení] založená pod [sp. zn.] [značka automobilu] [číslo], Kopie osvědčení o registraci plátce DPH advokáta [titul] [jméno] [příjmení] založená pod [sp. zn.] [značka automobilu] [číslo], Vyúčtování pojistné smlouvy [číslo] Předžalobní výzva dle ust. § 142a o.s.ř. s podacím archem a Přehled poplatků a parametrů životního pojištění. 6. Žalobkyně (zjevně v důsledku formulářové žaloby vyplněné automatizovaně) tedy nesplnila svou procesní povinnost, označit konkrétní důkaz k prokázání svého konkrétního skutkového tvrzení. Soud se proto pokusil nejprve z hromadně označených důkazů vypreparovat ty, které by mohly mít vypovídací hodnotu ve vztahu k tvrzenému sjednání smlouvy. Takto zjištěný důkaz pak soud provedl způsobem, stanoveným v § 129 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) analogicky (neboť se jednalo o elektronické písemnosti, nikoli listiny). 7. Již podle názvu lze hromadně označené písemné důkazy rozdělit do tří skupin. První skupina důkazů nemá zjevně jakoukoli souvislost s předmětem řízení již podle svého označení a očekávaného obsahu, když ani žalobkyně sama nijak jejich důkazní význam nepopisuje. Do ní lze zařadit důkazní prostředek Kopie plné moci advokáta [titul] [jméno] [příjmení] založená pod [sp. zn. ] [značka automobilu] [číslo], Kopie osvědčení o registraci plátce DPH advokáta [titul] [jméno] [příjmení] založená pod [sp. zn.] [značka automobilu] [číslo], Vyúčtování pojistné smlouvy [číslo] Přehled poplatků a parametrů životního pojištění, neboť jejich vztah k tvrzeným skutečnostem nebyl nijak vysvětlen, přičemž o těchto písemnostech se žalobkyně při odůvodnění žaloby vůbec nezmiňovala. 8. Druhá skupina důkazních prostředků zjevně nemůže uvedené základní tvrzení prokázat, když podle svého názvu zjevně prokazuje jiné skutečnosti, byť ty se již předmětu řízení týkají. Jedná se o: Upomínka s upozorněním na možnost zániku pojištění pro nezaplacení pojistného, Dopis žalobce ze dne [datum] (Zánik pojištění) a Předžalobní výzvu dle ust. § 142a o.s.ř. s podacím archem. Výzva žalobkyně je vždy jednostranným jednáním, směřovaným vůči žalovanému a může tedy být jen průkazem o učinění takového jednání - výzvy. V každém případě lze uzavřít že výzvou k plnění právo žalobkyně nevzniká, může mít význam jen pro vznik nároku, pokud není sjednána lhůta k plnění ve smyslu § 1958 OZ. Dodejka a podací arch pak pochopitelně mají pouze přímý vztah k písemnosti, jejíž doručení zřejmě mají prokázat, byť žalobkyně nijak význam tohoto důkazního prostředku nevysvětlila. 9. Z podstaty věci tak jediným důkazem, který by teoreticky mohly prokázat tvrzení o předmětném ujednání je ze třetí skupiny důkazů Pojistka [číslo] ze dne [datum] a Pojistné podmínky produktu [typ pojištění] [anonymizována dvě slova]. To ovšem jen za předpokladu, že pojistka není jen potvrzením žalobkyně o pojištění, nýbrž dokumentem, jehož správnost byla stvrzena žalovaným. Pojistka je totiž podle § 2775 odst. 1 OZ jen potvrzením pojistitele o uzavření smlouvy, které se vydává pojistníkovi. Jen pojistník tedy může prokazovat pojistnou smlouvou pojistkou, nikoli již pojistitel. Pojistka je totiž soukromá listina, jejíž správnost musí být potvrzována pojistníkem, pokud se jí pojistitel proti němu dovolává ve smyslu § 565 OZ. Pojistné podmínky pak mohly mít důkazní význam jen pokud by bylo zjištěno sjednání smlouvy, jejíž byly vedlejší součástí. Z písemnosti nazvané Pojistka … však soud nezjistil, že by obsahovala jakékoli potvrzení žalovaného o její správnosti. Bylo tedy na žalobkyni, aby dokázala správnost jejího obsahu jinak. To se však nestalo. 10. K označeným důkazům je dále vhodné obecně uvést, že podle § 79 odst. 2 OSŘ je žalobce povinen listinné důkazy k návrhu připojit. K žalobnímu návrhu, jenž byl učiněn v elektronické podobě, byly připojeny elektronické písemné přílohy. Žádná z nich však nebyla označena stejně, jako název důkazního prostředku, který měl být předložen. Soud se proto pokusil nejprve z připojených příloh žalobního návrhu vypreparovat tu, která byla takto žalobkyní zřejmě důkazně označena. Například datový soubor Pojistka [číslo] ze dne [datum] obsahoval písemnost, kterou soud hodnotil jako pojistku, nikoli pojistnou smlouvu. Protože však písemná smlouva, která byla k důkazu označena, nebyla soudu předložena a naopak předložená pojistka nebyla k důkazu označena, považoval soud důkazní návrh pojistnou smlouvou za návrh provedení důkazu pojistkou, neboť ta se označení důkazu nejvíce podobala. Takto zjištěný důkaz pak soud provedl způsobem, stanoveným v § 129 OSŘ analogicky (jednalo se o elektronickou písemnost, nikoli listinu). Je tedy možné, že pro tuto nedůslednost v označování a předkládání důkazů (důkazních prostředků) soud nezjistil předložení výše zmíněných důkazů v jiné podobě, ačkoli mohly být skryty v některé z datových příloh žalobního návrhu. V každém případě toto nedůsledné plnění důkazní povinnosti žalobkyní způsobilo deficit ve skutkových zjištěních soudu, který nakonec také vedl (jako jeden z důvodů) k zamítnutí žaloby. 11. Lze tedy uzavřít, že sjednání smlouvy žalobkyní popisovaným způsobem soudem zjištěno nebylo. Stejně tak nebyly zjištěny ani skutkové okolnosti, z nichž by žalovaný nárok vyplýval z jiného právního důvodu. Na základě výše uvedeného skutkového zjištění a jeho právního hodnocení proto soud výrokem I. žalobu na zaplacení částek, představujících pojistné a poplatek, tedy smluvních povinností, zamítl pro neunesení důkazního břemene, stanovené