20 C 219/2020-26 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 2. Předmět řízení žalobkyně vymezila žalobou podanou dne 28. 9. 2020, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení, a to z titulu dluhu žalovaného na smluvní pokutě za nevrácení zapůjčených technických zařízení žalobkyně. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a o. s. ř. 4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřela žalobkyně, vystupující tehdy pod [právnická osoba], se žalovaným smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] do místa na adrese [adresa žalovaného], podle této smlouvy zapůjčila žalobkyně žalovanému v rámci smluvního vztahu set top box sériové číslo [číslo] a set top box sériové číslo [číslo] (dále jen„ technická zařízení“), což žalovaný stvrdil svým podpisem ve Smlouvě. Vzhledem k tomu, že smlouva byla ke dni 31. 5. 2019 ukončena, vznikla žalovanému v souladu s čl. 4 4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV, které jsou nedílnou součástí smlouvy, povinnost žalobkyni zapůjčená technická zařízení vrátit, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smluvního vztahu. Za situace, kdy žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 27. 6. 2019, vznikl žalobkyni v souladu s článkem I. popsané smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené technické zařízení žalovaným, celkem tak ve výši 10 000 Kč. Žalovaný netvrdil, že předmětná zařízení žalobkyni vrátil, případně, že smluvní pokutu uhradil. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho závazku předžalobní výzvou ze dne 1. 9. 2020, kde stanovila žalovanému lhůtu k plnění do 14. 9. 2020. 5. Předmětnou smlouvu i v intencích všeobecných podmínek soud posoudil jako smlouvu innominátní podle § 1746 odst. 2 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), sjednaná smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti žalovaného vrátit zapůjčené zařízení má oporu v ust. § 2048 a násl. o. z. Výše nároku žalobkyně na smluvní pokutu byla stipulována zmíněným článkem I. předmětné smlouvy, podle něhož byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném za nevrácení zařízení smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé jedno zařízení. Soud pak žalobě zcela vyhověl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení, podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila zasláním předžalobní upomínky (viz shora), pak má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kde podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) 2 x 1 500 Kč, dále 750 Kč za úkon právní služby spočívající ve vyhotovení jednoduché předžalobní upomínky ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) cit. vyhlášky, za uvedené 3 úkony právní služby dle § 13 cit. vyhlášky zástupci žalobkyně náleží náhrada ve výši dalších 3 x 300 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.